Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi se astronomicky zadlužují. Jejich závazky poprvé překročily dva biliony korun

Češi se astronomicky zadlužují. Jejich závazky poprvé překročily dva biliony korun

Celkový dluh obyvatel Česka přesáhl na konci prvního čtvrtletí poprvé dva bilion korun, meziročně vzrostl o 162 miliard Kč. Naopak dluh ohrožený nesplácením se meziročně snížil o šest miliard na 41 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

Celkový objem dluhu meziročně vzrostl o 8,8 procenta. „V prvním čtvrtletí roku pokračoval trend vysokého zájmu o úvěry na bydlení. Vedle dobré ekonomické situace a nízkých úrokových sazeb tento zájem přičítáme také tomu, že lidé byli ovlivněni informacemi o blížícím se zpřísnění podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a snažili se sjednat si své úvěry ještě před začátkem platnosti aktuálního doporučení ČNB o omezení poskytování hypoték v pásmu od 80 procent hodnoty nemovitosti,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s dluhem se meziročně snížil o 27 000 na 3,03 milionu. Za úbytkem stojí především meziroční pokles klientů s krátkodobým dluhem o 35 000 na 2,42 milionu. Počet klientů s dlouhodobým dluhem naopak o 5000 vzrostl a dosáhl 1,12 milionu.

Objem dlouhodobého dluhu, tedy dluhu určeného na bydlení, dosáhl 1,6 bilionu korun a meziročně vzrostl o 139 miliard, téměř o desetinu. Na celkovém dluhu se podílel téměř 80 procenty. Zbylá pětina, 412 miliard korun, připadala na krátkodobý dluh, který je primárně určen na spotřebu. Krátkodobý dluh rostl pomaleji a meziročně se zvýšil o 23 miliard, respektive o 5,8 procenta.

Objem ohroženého dluhu, tedy především dluhu, kde nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky, meziročně klesl o 6,3 miliardy na 41 miliard korun. Ohrožený dlouhodobý dluh meziročně klesl o 2,3 miliardy na 13,9 miliardy Kč. Ohrožený krátkodobý dluhu se snížil o čtyři miliardy na 27,1 miliardy korun.

„Takto výrazný pokles ohroženého dluhu při současném nárůstu objemu celkového dluhu je velmi pozitivním trendem. Podíl ohroženého dluhu na celkovém dluhu je v posledních letech nejnižší. Dvouprocentní podíl ohroženého dluhu je velmi nízký i v rámci Evropy a ukazuje tak, že bankovní a finanční instituce v ČR jsou i přes rostoucí objemy poskytovaných úvěrů velmi konzervativní a nepouští se do poskytování rizikových úvěrů,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

V prvním čtvrtletí také meziročně klesl počet lidí s ohroženým dluhem. U dlouhodobého dluhu se jejich počet meziročně snížil o desetinu na 2634 lidí. U krátkodobého dluhu se počet lidí s ohroženým dluhem snížil o 14 000 na 291 000 lidí. Klesla i částka na klienta s ohroženým dluhem. U dluhu na bydlení průměrná ohrožená částka klesla o 23 000 na 487 000 korun, zatímco u krátkodobého dluhu se meziročně snížila v průměru o 9000 na 93 000 Kč na klienta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1