Češi uvěřili, že uprchlíci zaútočili na francouzský kostel. K vyvrácení hoaxů přitom stačí pár kliků | info.cz

Články odjinud

Češi uvěřili, že uprchlíci zaútočili na francouzský kostel. K vyvrácení hoaxů přitom stačí pár kliků

Uprchlíci kempující na pražské náplavce a muslimové, kteří zaútočili na kostel ve francouzském Saint-Denis – to jsou jen dvě z několika falešných informací, neboli hoaxů, které se objevily nedávno na českém internetu. Přestože obě nepravdivé zprávy jsou poměrně rychle vyvratitelné, tisíce lidí jim pravděpodobně uvěřily a dál je sdílely. I když prostředky, jak poznat falešné zprávy, jsou dostupné a srozumitelné, podle expertů nelze předpokládat, že lidé si zprávy budou ověřovat, protože jsou na to prostě líní.

„Jsme kognitivní lenoši, protože náš mozek je naprogramován k co nejúspornějšímu vynakládání energie. A pokud má sebemenší důvod spokojit se s navrhovanou interpretací, tak ji přijme,“ vysvětlil před časem pro INFO.CZ mediální teoretik Jaromír Volek. Přestože o takzvaných fake news už vycházejí i publikace a mluví se o nich v médiích, řada lidí stále neví, jak si informace ověřit, a ti, co to ví, to možná stejně nedělají. Ujišťuje o tom například rozšíření falešné zprávy o napadení francouzského kostela, které se na sítích objevilo v polovině března.

Video zveřejnila na facebooku stránka News World s anglickým popiskem „Saint-Denis (Francie). Muslimští migranti zaútočili na katolický kostel během mše. Policie se je snaží zastavit“. Ve videu jsou pak vidět lidé tmavé barvy pleti, kteří vybíhají z kostela. Příspěvek sdílelo od 20. března přes 100 tisíc lidí, někteří jsou i z České republiky.

Hoaxu o napadeném kostelu uvěřila i Le Penová

Že jde o hoax, upozornila factcheckingová stránka Snopes už o den později. Na videu skutečně je vidět bazilika v Saint-Denis. To je ale tak všechno, co je na původní zprávě pravdivé. Skupina lidí totiž kostel nenapadla a ve svatostánku se v té době mše nesloužila. Lidé dle zprávy z listu Le Parisien přišli protestovat proti novele zákona, která ztíží získávání azylu v zemi. Do kostela Saint-Denis, který je symbolem uprchlictví od doby, kdy jeho představitelé v roce 2002 dočasně přijali do péče 130 uprchlíků, přišli protestující s transparenty. Strávili zde hodinu a policie je následně eskortovala ven, což je vidět právě na videu.

Hoax ohledně napadení a údajného znesvěcení kostela sdílela dokonce ultrapravicová politička Marine Le Penová. O opaku ji nepřesvědčilo pravděpodobně ani prohlášení zástupců kostela, kteří s protesty souhlasili „Navrhovaný zákon by věci (poznámka: uprchlíkům) velice ztížil,“ uvedl dle webu Snopes jáhen z diecéze Saint-Denis otec Jean-Yves Leroy.

Kotenovy mikrovlnky a uprchlíci v českých lesích

Vůči falešným zprávám přitom nejsou imunní ani čeští politici. Sdílením hoaxů tak nedávají právě dobrý příklad, jak si ověřovat zprávy a nešířit dál zavádějící a nenávistné informace. Poslanec a předseda Výboru pro obranu a bezpečnost Radek Koten například na svém profilu na facebooku šířil konspirační informaci o nebezpečnosti mikrovlnných trub. „Stroj, který nás pomalu zabíjí. Hlavně nenápadně,“ uvedl ve svém příspěvku. Přestože hoax vyvrátil i web Manipulátoři.cz, Koten uvedl, že škodlivosti mikrovlnek stále věří.

Nejen šiřitelem, ale možná i tvůrcem dezinformací je Kotenova stranická kolegyně Jana Levová, která na facebooku uvedla, že na Plzeňsku viděla nehodu autobusu, ze kterého utekla do lesa skupina uprchlíků. Mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie Kateřina Rendlová následně nehodu potvrdila, ale vyvrátila, že by v autobuse cestovali uprchlíci, kteří utekli někam do lesů. „Událost popsaná v příspěvku je naprosto překroucená a informace v něm uvedené se nezakládají na pravdě. V autobuse cestovali běžní cestující a zcela vylučuji, že došlo k útěku běženců, neboť se žádní na místě nenacházeli,“ potvrdila Rendlová.

Na ověření informace stačí pár kliků. Ani ty ale mnozí neudělají

Způsoby, jak si ověřit pravost informace na internetu, jsou přitom lehce přístupné. Podrobný návod nabízí právě webová stránka Manipulátoři.cz, která radí, jak si ověřit důvěryhodnost videa i fotografií. U videí je ověřování trochu náročnější, hodně ale může pomoci už jen vyhledávání na Googlu. Pokud uživatel zadá anglicky „Saint-Denis France muslim“, aby se ujistil o pravosti výše zmíněného videa, mezi prvními odkazy vyskočí právě web Snopes, který se zaměřuje na vyvracení falešných zpráv.

Angličtina ale není podmínkou pro to, aby si uživatel zprávu mohl ověřit. Po zadání dotazu „Saint-Denis Francie uprchlíci“ Google nabídne odkaz na vysvětlení tohoto hoaxu na webu Manipulátoři.cz.

U fotografií na internetu je ověřování snazší. Stačí na obrázek najet, kliknout na pravé tlačítko myši a zvolit příkaz „vyhledat obrázek pomocí vyhledávače Google“. Uživatel pak uvidí, kde se tato fotografie a jí nejvíce podobné jinde na internetu objevují.

Uprchlíci na březích Vltavy aneb cesta od vtipu k hoaxu

Že ani tento způsob ověření pravdivosti čeští uživatelé neznají, dokazuje další případ z letošního března, když někteří Češi uvěřili, že na pražské náplavce stanují hordy uprchlíků. Obrázek jako žert na svoji facebookovou stránku umístil administrátor fanpage Mačkáš mi hada, debile. Vtip se ale začal hromadně šířit, získal tisíce sdílení i důvěru lidí, kteří si mysleli, že uprchlíci už stanují na březích Vltavy. Pokud by si ale fotografii ověřili, zjistili by, že na ní není pražské nábřeží, ale francouzský Canal Saint Martin a že ve stanech nejsou jen uprchlíci, ale také pařížští bezdomovci. Když by stále někdo váhal, po zadání dotazu „uprchlíci náplavka“ mu Google nabídne mezi prvními odkazy vyvrácení této falešné zprávy.

Boj proti dezinformacím na webech a sociálních sítích je dle odborníků náročný a dlouhodobý.  Není také jisté, jak by měl efektivní postup vypadat. „Nejčastěji se využívá ta jednoduchá cesta, kdy se začnou weby zakazovat, skrývat, mazat. V tu chvíli jim však často dáváme do ruky další zbraň. Mohou pak poukazovat na to, že je cenzurujeme, protože mluví pravdu, často o to pak opírají svou legitimitu - "podívejte oni nás zakázali, protože se nás bojí a my mluvíme pravdu!",“ popsal pro INFO.CZ Vojtěch Bruk ze skupiny Zvol si info. Společně s kolegy z Masarykovy univerzity vytvořil průvodce, jak rozeznávat dezinformace, a dlouhodobě školí také studenty středních škol v tom, jak si ověřovat fakta, která najdou na síti.

Společnost zaspala. Manipulativní weby zatím získaly čtenáře a důvěru

Právě přílišná důvěřivost je to, co dezinformační weby posiluje a znemožňuje omezení jejich vlivu. V době jejich vzniku před několika lety totiž odborníci weby s fake news podcenili, protože pochybovali, že podobným sdělením by mohl někdo uvěřit. Manipulativní stránky mezitím ale získaly stabilní čtenářskou základnu a díky několika letům fungování už získali určité renomé, které znemožňuje proti nim účinně zakročit. Manipulativní stránky se tváří jako zpravodajské nezávislé weby a i odborné a odkazy doložené vyvracení různých falešných zpráv tak bývá často označeno za propagandu a uživatelům stejně nestačí.

„Skutečně je pravda, že reagovat na tento problém jsme měli mnohem dříve. Stejně nebo hůře je na tom většina států EU. Podobně jsme podcenili důležitost mediální gramotnosti a občanského vzdělávání, ve kterém máme stále velké mezery. V posledních letech ovšem došlo k určitému pozitivnímu vývoji ve vládní i nevládní sféře a existují projekty, iniciativy a instituce, které se problémem dezinformací zabývají,“ vysvětlila pro INFO.CZ už dříve analytička programu Kremlin Watch, který funguje v rámci think tanku Evropské hodnoty, Veronika Víchová.

K vyhledávání alternativních zdrojů informací pravděpodobně hojně pomáhá i postoj některých politiků, kteří dlouhodobě kritizují tradiční média. Proti České televizi vystupuje předseda SPD Tomio Okamura, jehož poslanci tak rádi umísťují na své profily informace o neexistujících uprchlících a nebezpečných mikrovlnkách. Veřejnoprávní média kritizuje také prezident Miloš Zeman, jehož mluvčí Jiří Ovčáček poměrně často poskytuje rozhovory Parlamentním listům, které think-tank Evropské hodnoty označuje za dezinformační a manipulativní webovou platformu.

S dezinformacemi chce bojovat také firma Google, která se rozhodla uvolnit 300 milionů dolarů na podporu různých novinářských projektů, kterými chce podpořit kvalitní žurnalistiku. Uživatelé ve Spojených státech a Velké Británii navíc ve službě Google News mohou u jednotlivých zpráv vidět, zda je už ověřila některá fact checkingová organizace a zda je informace v článku pravdivá. Podobný nástroj by se měl brzo objevit i na českém Googlu, firma ale zatím hledá, se kterou nezávislou organizací na ověřování faktů by se měla v Česku spojit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud