Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi ztrácejí o dění kolem uprchlíků zájem. Dál je však vnímají jako hrozbu

Češi ztrácejí o dění kolem uprchlíků zájem. Dál je však vnímají jako hrozbu

Zájem Čechů o dění kolem uprchlíků opadá. Koncem loňského roku se o jejich situaci zajímalo 59 procent občanů, zatímco na jeho začátku to bylo 78 procent lidí, kdy byl zájem zároveň nejvyšší. Postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem se ale nemění. Proti přijímání jsou nadále dvě třetiny veřejnosti, lidé vnímají uprchlíky především jako bezpečnostní hrozbu. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle 64 procent lidí by Česká republika neměla uprchlíky vůbec přijímat. Tři z deseti lidí jsou pro přijetí uprchlíků do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Při prvním měření CVVM v září 2015 uprchlíky odmítala polovina lidí, zatímco k jejich přijetí se klonilo 44 procent obyvatel.

Podle 89 procent Čechů představují uprchlíci nebezpečí především pro Evropu. Čtyři pětiny je považují za nebezpečí pro svět a tři čtvrtiny cítí ohrožení České republiky. Před rokem ohrožení bezpečnosti Česka kvůli uprchlíkům vnímalo 81 procent obyvatel.

Největší míru ohrožení bezpečnosti země občané pociťují ze strany radikálního hnutí Islámský stát (76 procent). Nejvíce je ale podle nich Islámským státem ohrožena evropská bezpečnost (91 procent).

CVVM provedlo průzkum mezi 28. listopadem a 12. prosincem 2016, tedy ještě před útokem na vánoční trh v centru Berlína 19. prosince a novoročním útokem v istanbulském klubu Reina, k nimž se přihlásil Islámský stát. V Berlíně při útoku zemřelo 12 lidí včetně Češky, v Istanbulu bylo 39 mrtvých. Teroristické útoky loni zažily například i Brusel či Nice. V listopadu 2015 v Paříži v klubu Bataclan a na několika místech v centru města při teroristických útocích zemřelo 129 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1