Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká odveta za otravu agenta: Zvažujeme vyhoštění několika ruských diplomatů, připustil Babiš

Česká odveta za otravu agenta: Zvažujeme vyhoštění několika ruských diplomatů, připustil Babiš

Česká republika zvažuje, že kvůli útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury vyhostí několik ruských diplomatů. Novinářům to v noci na dnešek po jednání summitu Evropské unie řekl premiér v demisi Andrej Babiš; v pondělí věc hodlá probrat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a některými dalšími členy vlády.

„Ano, pravděpodobně půjdeme tímto směrem,“ řekl premiér s tím, že by se mělo jednat o jednotlivce.

Kvůli otravě bývalého ruského tajného agenta, ze které Britové obviňují Moskvu, už Londýn vyhostil 23 ruských diplomatů. O podobném kroku uvažují i další unijní státy, zmiňovány jsou pobaltské země, ale i některé další. Jiné unijní země se ale k takovému kroku nechystají.

„Byly různé názory, cíl debaty bylo najít nějaký společný postup. To se úplně nepodařilo, ale jsou tam země, které to (vyhoštění diplomatů) zvažují,“ podotkl Babiš. Potvrdil, že Česko se pravděpodobně touto cestou vydá, jednat by se podle něj mělo „spíš o jednotlivce“.

Summit EU ve čtvrtek souhlasil s názorem britské vlády, že za útok nervovou látkou na někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dceru je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko, jiné věrohodné vysvětlení prý není. Britská premiérka Theresa Mayová na summitu prohlásila, že útok zapadá do vzorce agresivního ruského chování z posledních let, které neuznává hranice a je hrozbou pro celý evropský blok.

Moskva spojování s kauzou odmítá, v minulých dnech ruští činitelé naopak v souvislosti s možným původem použité nervové látky novičok (nováček) hovořili také o Česku či Slovensku. Babiš tyto výroky označil za lež například ve čtvrtek po své schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1