Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České firmy ohrožuje nový typ kyberútoku. Školení nestačí, zapojte umělou inteligenci, radí expert

České firmy ohrožuje nový typ kyberútoku. Školení nestačí, zapojte umělou inteligenci, radí expert

Škody za více než 115 miliard korun, desetitisíce poškozených na celém světě a pokus vylákat peníze ze zhruba 200 českých firem. To je prozatimní bilance nového typu kybernetického podvodu, při němž pachatelé ze společností vysávají peníze prostřednictvím podvodných e-mailů. Školení zaměstnanců přitom jako prevence zdaleka nestačí.

Útok většinou probíhá podobně. Pachatelé si nejprve zjistí strukturu firmy. Znají jméno ředitele i člověka zodpovědného za odesílání plateb. To jim usnadňují sociální sítě, ale i nástroje, které procházejí internet a snaží se nalézt firemní dokumenty.

„Samotný útok vypadá tak, že si hackeři založí novou internetovou doménu, která je nápadně podobná doméně firmy, kterou chtějí napadnout: pokud se například napadená firma jmenuje Miroil, používá doménu miroil.cz, hacker si zaregistruje miroll.cz. Následně pak odešle falešný e-mail, jenž vypadá jako od ředitele firmy a může obsahovat fakturu, kterou je nutné co nejrychleji proplatit,“ popisuje pro INFO.CZ Milan Habrcetl, expert na kybernetickou bezpečnost společnosti Cisco.

Na podvodníky upozornila tento týden i česká policie, podle které přišly takové e-maily asi do 200 tuzemských firem a napáchaly škody za 30 milionů korun. Světová bilance je v horší. Globálně za 3 roky hackeři vylákali v přepočtu přes 115 miliard korun a jen v USA se počet obětí odhaduje na více než 22 tisíc.

Podvodné e-maily podle kriminalistů chodí ze zahraničí, kde končí i vylákané peníze. E-maily podle policistů vypadají věrohodně, jsou však psané pomocí internetového překladače.

„I přes všechna bezpečnostní školení, kterými zaměstnanci projdou, může v případě tohoto typu útoků dříve nebo později dojít k situaci, kdy některý ze zaměstnanců spěchá, ztratí pozornost, drobnou chybu přehlédne a peníze na cizí účet zašle. Nelze tedy spoléhat na lidský faktor, ten je vždy chybový a lidská pozornost děravá,“ domnívá se Habrcetl.

Podle něj by mohla pomoci automatizovaná řešení, která kontrolují e-mailovou komunikaci a podezřelé zprávy dokáží rozpoznat. Důležité jsou také kvalitně nastavené firemní procesy. „Pokud se například každá faktura před platbou schvaluje ve firemním informačním systému, šance hackera se snižují, protože se do tohoto systému nedokáže dostat. A vybere si pravděpodobně jinou firmu, která je snazším cílem,“ dodává expert.

Habrcetl doporučuje také používat bezpečnostní systémy na bázi umělé inteligence, která se dokáže průběžně přizpůsobovat novým hrozbám. Firmy by měly také zlepšit schopnosti hledání malwaru (škodlivého softwaru), který se do jejich sítě dostane.

„Průměrně trvá firmám 100 až 200 dní než zjistí, že v síti tento malware mají. A to může být pozdě. Moderní bezpečnostní systém to zvládne v řádu hodin. Nakonec je tu fáze „po“ – firma musí zjistit, jak dlouho měl útočník přístup k síti, jaké škody napáchal a jak se z toho poučit pro příště,“ uzavírá Habrcetl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1