České nemocnice neumí bojovat se superbakterií, pacienti zbytečně umírají na zápal plic | info.cz

Články odjinud

České nemocnice neumí bojovat se superbakterií, pacienti zbytečně umírají na zápal plic

V posledních týdnech se veškerá pozornost věnovala koronaviru, ohrožují nás ale i jiná nebezpečí. Státní zdravotní ústav v těchto dnech zahájil celorepublikové monitorování výskytu vůči antibiotikům extrémně odolné bakterie XCRAB, která se šíří v tuzemských nemocnicích i mimo ně. „Dokonce je jí u nás víc než jinde v Evropě,“ říká Alexandr Nemec z Laboratoře bakteriální genetiky Státního zdravotního ústavu. Český zdravotní systém podle něj neumí s nebezpečnou bakterií bojovat tak dobře, jako se to daří v jiných zemích. Pacienti tak kvůli nákaze umírají zbytečně.

Když chtějí filmoví tvůrci zdůraznit dramatičnost situace, zpravidla nechají z hlavního hrdiny, jenž se nešťastnou náhodou ocitne v nemocnici, trčet co nejvíc hadiček. Realita je jen o něco málo lepší. Nicméně jsou to právě tyto zdravotnické prostředky, jimiž se do těla pacienta vnáší superodolná bakterie XCRAB. Pacienti se obvykle nakazí kvůli zavedené umělé podpoře dýchání, protože bakterie se ráda usazuje na plicích a vede mimo jiné k zápalu plic a potenciálně i k úmrtí.

„Není to sice tak, že když je jeden pacient zasažen, tak vymře celá nemocnice, ale mohou se nakazit i další lidé na stejném oddělení i jinde v nemocnici. U těch odolnějších to vede ‚jen‘ ke zkomplikování léčby nebo jejímu prodloužení, u těch více oslabených až k život ohrožujícím stavům. Je to jako s jinými mikroby: u vážně nemocných stačí jedna ‚kapka‘, aby se všechno zvrtlo, u těch s lepší imunitou bakterie způsobí vleklé potíže. Přičemž největší nebezpečí je v tom, že na ni prakticky neexistuje léčba,“ říká profesor Alexandr Nemec ze Státního zdravotního ústavu, který sleduje růst odolnosti této bakterie už od počátku devadesátých let.

„Přitom ještě v osmdesátých letech tato bakterie nikoho nezajímala, nebyl to nebezpečný patogen. Jenže růst její odolnosti na antibiotika byl vyjímečný,“ dodává.

Správně se XCRAB jmenuje Acinetobacter baumannii a patří k nejvýznamnějším mikroorganizmům komplikujícím nemocniční péči, tedy způsobujícím takzvané nozokomiální infekce. Proč? Je totiž schopná tak účinně vyvíjet rezistenci k antibiotikům, že ji v roce 2017 zařadila Světová zdravotnická organizace na první místo v seznamu nebezpečných bakteriálních patogenů, pro něž mají farmaceutické firmy prioritně vyvíjet novou léčbu. A Česko patří do čela evropských zemí, kde se bakterie v hojném počtu vyskytuje.

„Mám svou teorii, proč tomu tak je, ale mohu se jen domnívat, důkazy nejsou. Nicméně je v principu možné, aby se omezilo a zastavilo její šíření, pokud se v nemocnici objeví. V Česku to na mne však někdy působí, že naše republika je jako jedna velká nemocnice, a to díky rychlému šíření multirezistentních bakteriíí z jedné nemocnice do druhé,“ říká Alexandr Nemec.

Podle něj totiž na rozdíl od například severských zemí nemáme tak dobře vyvinuté a dodržované standardy kontroly a prevence infekcí, a to počínaje základními návyky, jako je náležité mytí rukou. „Ignác Semmelweis, který učil zdravotníky mýt si ruce v chlórovém vápnu, zůstává mementem i inspirací a já jeho osud svým studentům při výuce mikrobiologie vždy připomínám,“ dodává epidemiolog.

Kvůli nozokomiálním infekcím umírají pacienti v nemocnicích zcela zbytečně

Státní zdravotní ústav proto nyní prosí nemocnice o spolupráci. Potřebuje zmapovat výskyt bakterie po celé zemi. „Poznání rozsahu a povahy problému XCRAB v Česku je vzhledem k možné závažnosti dopadu na kvalitu nemocniční péče nezbytné. Zahajujeme proto monitorování výskytu a populačně-genetických vlastností XCRAB a obracíme se mikrobiologické laboratoře s žádostí o zasílání vzorků CRAB,“ uvádí Státní zdravotní ústav ve své žádosti o spolupráci s nemocnicemi.

Z dřívější studie Státního zdravotního ústavu, která proběhla na vzorku 1615 pacientů s plicní ventilací, se ukázalo, že situace v Česku skutečně není růžová: ve studii byla některá z nozokomiálních infekcí zjištěna celkem u 369 pacientů, u 493 pacientů se vyskytovalo dokonce více druhů nebezpečných bakterií. Kvůli komplikacím, které tyto nemocniční nákazy způsobují, přitom v Česku umírá několik tisíc lidí ročně, vlastně zbytečně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud