Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko by mohlo dávat víc peněz na obranu, ekonomika to umožňuje, řekl Babišovi šéf NATO

Česko by mohlo dávat víc peněz na obranu, ekonomika to umožňuje, řekl Babišovi šéf NATO

Ekonomický růst a stav veřejných financí Česka jsou dobrým základem pro vyšší obranné investice, upozornil dnes českého premiéra v demisi Andreje Babiše generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Připomněl také, že vydat více peněz na vlastní obranu je dobré nejen pro Českou republiku, ale také pro NATO jako celek.

Babiš po schůzce na společné tiskové konferenci se Stoltenbergem upozornil na zásadní roli, kterou NATO má pro bezpečnost a prosperitu ČR. „Naše země je a zůstane spolehlivým spojencem,“ prohlásil s tím, že Praha je odhodlána splnit své závazky vůči transatlantické bezpečnosti a společné obraně.

„Proto zvyšujeme náš obranný rozpočet,“ uvedl český premiér. Cílem podle něj je dostat se v roce 2020 k hodnotě 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a ke dvěma procentům v roce 2024, jak bylo v roce 2014 dohodnuto na aliančním summitu ve Walesu. Poslední výroční zpráva NATO uvádí české výdaje na obranu v roce 2017 na hodnotě 1,05 procenta HDP. Kromě USA se na potřebná dvě procenta zatím dostaly jen Řecko, Británie a Estonsko.

„Naše vláda skutečně zrychluje nárůst výdajů na obranu,“ prohlásil Babiš a také on upozornil na vysoký český hospodářský růst. Proto je podle něj třeba mluvit také o tom, kolik ČR vydává na obranu nejen v procentuálním poměru, ale také v nominální hodnotě. „Pokud se podíváte na naše výdaje od roku 2014, tak jsme je prakticky zvýšili o víc než 30 procent, čili 10 procent ročně a to je dobrý trend,“ poznamenal.

S penězi na obranu tak podle Babiše „není problém“, je ale třeba zrychlit procedury a pravidla okolo armádních akvizic. Česko také díky rozpočtovému růstu podle premiéra může rozvíjet své vojenské schopnosti včetně získávání nových vojáků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1