Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko by se mohlo z kvót na uprchlíky vyvléknout. Sobotka je po summitu EU optimistický

Česko by se mohlo z kvót na uprchlíky vyvléknout. Sobotka je po summitu EU optimistický

Jako příslib a argument na podporu českých postojů ke kvótám na uprchlíky vnímá premiér Bohuslav Sobotka část závěrů skončeného summitu Evropské unie, která se v souvislosti s chystanou reformou evropského azylového systému zmiňuje o potřebě hledat pro tuto věc mezi členskými státy unie shodu. Podle Sobotky ale ještě není v této věci zcela vyhráno a v příštích měsících tak země čekají tvrdá vyjednávání.

Prezidenti a premiéři 28 zemí EU v noci na dnešek v Bruselu odsouhlasili závěry své říjnové schůzky, které se kromě jiného týkají migrace. Jeden z bodů přitom zdůrazňuje, že v otázce reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak jsou v EU řešeny azylové žádosti, by měly státy „usilovat o dosažení konsensu během prvního pololetí roku 2018“.

O to se země neúspěšně snaží od roku 2016, kdy Evropská komise s reformou přišla. Stávající podoba pravidel se v migrační krizi roku 2015 jasně ukázala jako nedostatečná. Na mnohých částech reformy, především nejrůznějších technických aspektech, se státy EU bez potíží shodují.

Klíčovým bodem, který je rozděluje, je ale návrh, aby v případě krizového migračního tlaku v jedné zemi mohl být spuštěn mechanismus přerozdělení části těchto migrantů do jiných zemí unie podle kvótového klíče.

Proti jsou země ze střední a východní Evropy, které podobným způsobem odmítaly už v roce 2015 přes jejich nesouhlas prosazený jednorázový mechanismus podobného typu. Na jednání ministrů vnitra v září 2015 byly tyto země přehlasovány. Unijní soud nedávno potvrdil, že se tak stalo v souladu s evropskými procedurálními pravidly.

Především státy visegrádské skupiny, včetně ČR, trvale poukazovaly na jeho malou funkčnost a v posledních měsících také na fakticky nízký počet těch žadatelů o azyl, kteří byli z Itálie a Řecka skutečně přesunuti jinam.

Podle Sobotky ale nyní s formulací o potřebě konsensu souhlasily i státy, které s ideou kvót na uprchlíky původně přišly. „Podle mého názoru také to naznačuje, že nechtějí střet a opakování situace, kdy se budeme vzájemně přehlasovávat v tak citlivé věci,“ poznamenal předseda vlády.

O závěry říjnového summitu EU se tak Česko a další visegrádské země hodlají opírat v nastávající diskusi o reformě. „Budeme trvat na tom, abychom - pokud jde o změny azylové politiky - dosáhli konsensu,“ řekl český premiér.

Atmosféru podle něj ukáže prosincový summit, který se tématem bude zabývat. Ohledně reformy dublinského systému se už proti sobě jdoucí postoje unijních zemí pokusila sladit bývalá předsednictví Slovenska i Malty, jejich kompromisní návrhy ale neuspěly. Nyní svůj vlastní pokus chystají Estonci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1