Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko čeká další zdražování. Po másle přijdou na řadu i rohlíky

Česko čeká další zdražování. Po másle přijdou na řadu i rohlíky

Ceny, které dostávají pekaři od obchodních řetězců za rohlíky, jsou podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů ČR Jaromíra Dřízala dlouhodobě podhodnocené. Shoduje se tak s Pavlem Filipem ze Svazu průmyslových mlýnů, podle kterého někteří pekaři dodávají do obchodů rohlíky i za 70 haléřů za kus, podle Dřízala za 90 haléřů. Zákazník pak rohlík koupí za zhruba dvě koruny. Kvůli horší sklizni a stoupajícím cenám másla i pracovní síly zdražují pekařům vstupy, budou je muset promítnout do ceny. 

Současných rizik v pekárenském oboru je podle Dřízala mnoho. Letošní sklizeň obilovin je podle něj zhruba o 13 procent nižší, navíc má část obilí špatnou kvalitu pro potravinářské účely, bude tedy třeba technologických úprav, které znamenají náklady navíc. Sklizeň by ale na výrobu pečiva měla stačit. „V Polsku, na Slovensku a v Maďarsku je poměrně velká neúroda, hrozí tak, že farmáři budou prodávat do zahraničí za vyšší ceny, a zvedne se cena u nás,“ řekl ČTK Dřízal.

Za největší problém označuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků a mezigenerační výměnu, kdy mladí už nechtějí přebírat pekárny po rodičích. Vidí podle něj náročnost oboru. V ČR je podle něj zhruba 700 pekáren, desítky ale právě po mezigenerační obměně zaniknou.

Nepříjemností pro pekaře je také vládní rozhodnutí na zvýšení minimální mzdy na 12.200 korun od příštího roku. Firmy pak podle něj nebudou moci adekvátně zvednout platy i zkušeným a kvalifikovaným zaměstnancům. Přál by si, aby se zrychlil a zjednodušil nábor lidí za zahraničí, zvláště z Ukrajiny. Podle něj chybí v pekárenském oboru tisícovka pracovníků.

Prodej pekárenského zboží je podle něj jiný než trh s masem nebo mlékem. Až 44 procent pekáren nabízí své produkty ve vlastních prodejnách nebo ve specializovaných obchodech. Řetězce však podle něj dlouhodobě tlačí na výkupní cenu rohlíků až pod náklady, přestože je prodávají za zhruba 1,9 koruny nebo za více. „Snažíme se apelovat na obchodní řetězce, aby dávaly přednost kvalitě před cenou. Koupěschopnost je nyní dobrá a Češi mají podle Eurostatu páté nejlevnější pekařské výrobky v Evropské unii,“ dodal.

Do budoucna očekává, že budou zanikat okresní pekárny, naopak prostor bude pro řemeslné a velké průmyslové.

S pekárenským trhem se pojí i trh s moukou. Podle Filipa je v ČR kolem 44 provozoven průmyslových mlýnů, v posledních letech jich skončilo kolem pěti. Neznamená to ale podle něj, že by se snížila výroba, spíše se koncentruje k větším výrobcům. Mlýnské kapacity jsou podle něj oproti jiným evropským státům nedostatečné. Největší mlýn je schopný vyrobit 390 tun mouky za den, většina pak kolem 300 tun. V jiných státech jsou mlýny s kapacitou i 600 tun za den.

Spotřebitelské ceny chleba se podle údajů Českého statistického úřadu pohybují dlouhodobě nad 22 korunami za kilogram, letos na jaře mírně vzrostly nad 24 korun za kilogram, v červenci kilogram chleba stál 24,52 koruny. Pod 20 korunami byl kilogram naposledy v roce 2011.

Cena bílého pečiva letos na začátku roku vzrostla ze 42,72 koruny za kilogram na 45,25 Kč. Od té doby se už pod 45 korun za kilogram nedostala. Pečivo zdražovalo i v loňském roce, kdy se většinu období cena pohybovala kolem 40,5 koruny za kilogram, v době Vánoc ale pečivo zdražilo na 44,6 koruny za kilogram.

Zatímco před desetiletím snědl každý Čech ročně 50,3 kg chleba, v následujících letech se spotřeba snížila na hodnotu okolo 40 kg na hlavu. U pšeničného pečiva po boomu kolem roku 2011, kdy spotřeba činila i 57,2 kg na hlavu, se aktuálně vrátila na hodnotu kolem 48 kilogramů.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744