Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko dál trápí sucho, ale nedávné srážky pomohly. Není to tak zlé, jako loni, říká expert

Česko dál trápí sucho, ale nedávné srážky pomohly. Není to tak zlé, jako loni, říká expert

Letošní sucho není tak zlé jako loni nebo například v roce 2015, říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle něj aktuálně proti dlouhodobým hodnotám chybí v půdě 40 až 60 mm srážek, s čímž by se krajina a vegetace měly vyrovnat, pomohly nedávné deště. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je úroda místně odlišná podle toho, zda na daném místě zapršelo. Celkově podle něj půjde o průměrný nebo mírně podprůměrný rok.

"Vegetace, tak jak ji sledujeme, vypadá relativně dobře," uvedl Trnka. Podle něj jsou výnosy zatím o něco nižší než je průměr posledních let, ale zdaleka ne tak špatné jako loni.

Některé části republiky trpí v důsledku suchého dubna a května nedostatkem vody, hlásí podle něj zemědělci spolupracující s portálem Intersucho. "Některé porosty nevzešly nebo jsou ve špatné kondici, ale dopady nejsou zdaleka tak výrazné, jako například v roce 2015," dodal.

Pravděpodobnost, že by se v příštích dvou týdnech přiblížila nasycenost půdy vodou normálním nebo lepším hodnotám, se podle něj blíží deseti procentům. Vláhový deficit i při dlouhodobější předpovědi podle něj stále bude ve východních Čechách, východně od Prahy a částečně na Moravě. "Když si vezmeme počasí v posledních 55 letech, tak máme zhruba deseti nebo dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se dostaneme na lepší nebo normální nasycení půdy, které by tam mělo být," hovoří o výhledu do začátku srpna. Situace je podle něj horší u spodních vod, které nedostatkem srážek trpí dlouhodobě.

1080p 720p 360p
Na desítky let jsme přišli o jaro. Koktejl pesticidů zabíjí včely, padneme na držku, varuje Hruška

Podle Pýchy je problém u pícnin, moc dobře se nevede také kukuřici. Naopak v některých částech Vysočiny ale zemědělci očekávají rekordní úrodu. Vysočina stejně jako jižní Morava je ale podle něj roztříštěná podle intenzity deště.

Společnost Hamé k tomu uvedla, že letošní úrodu zeleniny ovlivnilo sucho. "Mohu zmínit například hrášek, jehož se kvůli suchu urodilo méně než třeba loni - zhruba o čtvrtinu," řekl ČTK mluvčí firmy Petr Kopáček. "Kopr a špenát už máme zpracované, hrášek nyní zpracováváme jak ve sterilované podobě v našem závodě v Bzenci, tak zmražené v závodě Agrimex u Prahy, a už jsme zahájili zpracování nakládaných okurek," podotkl. Dodal, že poslední srážky zelenině pomohly, s úrodou ovoce to také zatím vypadá dobře, protože republiku nezasáhly jarní mrazíky.

Infografika: Sucho

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1