Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko je na prahu chřipkové epidemie: Za týden poskočil počet nemocných o pětinu

Česko je na prahu chřipkové epidemie: Za týden poskočil počet nemocných o pětinu

Česko je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) na prahu chřipkové epidemie. Počet nemocných s akutními respiračními onemocněními byl tento týden asi 1450 na 100.000 obyvatel. Oproti předchozímu týdnu stoupl počet nových o téměř 19 procent. Informaci o celkovém počtu nemocných dnes zveřejnily některé krajské hygienické stanice. O epidemii se hovoří tehdy, kdy se počet pacientů pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí.

Nejvíce podle informací na webu Krajské hygienické stanice rostl počet nemocných dětí do 14 let. Infekce dýchacích cest jich mělo proti třetímu kalendářnímu týdnu asi o třetinu víc. O 17 procent přibylo nemocných mezi mladými ve věku 15 až 24 let, u dospělých byl nárůst jedenáctiprocentní a u seniorů dvanáctiprocentní.

Do minulého pátku bylo nahlášeno 21 závažných případů chřipky, které vyžadovaly intenzivní péči, čtyři pacienti starší 60 let zemřeli.

V některých krajích už chřipková epidemie začala. Ve Zlínském kraji je nemocnost 1898 lidí na 100.000 obyvatel, v Libereckém má infekci dýchacích cest 1776 lidí na 100.000 obyvatel.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem. Neumytýma rukama by se lidé neměli dotýkat obličeje.

Existuje i očkování, na které je už ale letos pozdě. Podle odborníků nestihne vakcína do nástupu epidemie vybudovat potřebné protilátky. Pro seniory nad 65 let a další vybrané skupiny je očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění, musí se ale opakovat každou sezonu. Účinnost vakcíny je asi 60 procent, protože působí jen na některé kmeny chřipky. Snižuje ale riziko závažných komplikací.

Očkováno je asi pět až sedm procent Čechů, u seniorů 20 až 30 procent. Evropská komise doporučuje, aby bylo očkováno až 75 procent seniorů a rizikové populace včetně zdravotníků a lékařů. Vakcína musí být podána každý rok.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1