Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko nemá dostatek pracovní síly, chce získat pečovatelky z Ukrajiny. MPSV k tomu navrhne program

Česko nemá dostatek pracovní síly, chce získat pečovatelky z Ukrajiny. MPSV k tomu navrhne program

Česko by mohlo mít speciální program pro získávání pečovatelek z Ukrajiny. Měl by zajistit, aby se do země dostaly snadněji a rychleji. V republice chybí několik tisíc pracovnic a pracovníků, kteří by se starali o seniory, postižené a další potřebné. Novinářům to dnes řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Zavedení programu chce navrhnout. Podle Němcové by se mělo zjednodušit i přivážení sil z Ukrajiny do jiných oborů. Hospodářská komora to vítá. Stěžuje si na dlouhé vyřizování povolení.

„Tady nám chybí v sociálních službách až kolem 2000 lidí. Víme, že bychom je mohli zaměstnat velmi rychle,“ uvedla Němcová.

V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost, je nejnižší od roku 1997 a také nejmenší v EU. Na konci dubna dosahovala 3,2 procenta. Úřady práce evidovaly 242.000 uchazečů o zaměstnání a 267.000 volných míst. Zaměstnavatelé si stěžují na to, že jim chybějí pracovníci, volají po silách z ciziny. Podle Němcové v ČR pracuje nyní asi 374.000 lidí ze zahraničí. Z nich kolem 280.000 pochází z EU a 94.000 ze států mimo společenství. Z Ukrajiny přijelo za prací na 70.000 lidí.

Podle Němcové by speciální program pro snadnější získání ukrajinských pečovatelek a pečovatelů fungoval podobně jako program pro získávání vysoce kvalifikovaných sil či pracovníků do zemědělství. Potřební lidé by se tak do sociálních služeb měli dostat rychleji. Řízení by se zjednodušilo a zkrátilo.

Zdravotní sestra z Ukrajiny, která chce v Česku pracovat, potřebuje dlouhodobé vízum na dva roky. Podle Němcové na něj čeká dnes téměř rok. Nově by měla do ČR přijet na tříměsíční schengenské vízum a nastoupit do zaměstnání. Její zaměstnavatel by současně požádal o dlouhodobé vízum. Až budou dokumenty po pár měsících připravené, sestra si pro ně "formálně odjede" do vlasti, popsala ministryně v demisi. Dodala, že upravit by se mohla také pravidla podávání hromadných žádostí o pracovníky. Zkrátit by se měly vyřizovací lhůty v Česku i v Kyjevě či ve Lvově a změnit by se mohl systém kontroly. Němcová chce navrhnout i změnu pravidel agenturního zaměstnávání, blíž ji zatím neupřesnila.

„Pokud zaměstnavatelé požádají o zaměstnance z Ukrajiny, vyhledají je tam, mají řádně evidované volné pracovní místo, není vůbec neobvyklé, že trvá tři čtvrtě roku až rok, než zaměstnance do své firmy dostanou,“ uvedla Němcová. 

Ministryně v demisi minulý týden Ukrajinu navštívila. Doprovázela ji viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. Zaměřily se právě na získávání pracovníků. "Jako zaměstnavatelé potřebujeme, aby tu lidé byli do 90 dnů od podání žádosti. Dnes je čekací lhůta na to, aby žadatel mohl ve Lvově přijít předložit žádosti, 85 dní, což je velmi dlouhé," popsala viceprezidentka komory. 

Někteří zaměstnavatelé upozorňují na to, že Česko by mělo chybějící pracovníky hledat ale i jinde. Odčerpávání velkého množství pracovních sil do vyspělejších států totiž může nepříznivě dopadnout na Ukrajinu a její vývoj. Podle Bartoňové Pálkové je hlavní cílovou zemí Polsko, které z Ukrajiny loni odvezlo milion pracovníků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1