Česko opět nesplní závazky k NATO. Do obrany pořád investuje málo

ČTK

pjn

Ministerstvo obrany počítá v příštích deseti letech s investicemi za 180 miliard korun, z toho 130 miliard půjde do pozemních sil. Ještě letos by vedení úřadu chtělo vládě předložit ke schválení zakázky za 26 miliard korun. Opoziční poslanci však upozorňují, že výdaje na obranu stále nesměřují k 1,4 procenta HDP, ke kterým se do roku 2020 koalice zavázala. A za nerealistické považují, že by Česko své závazky splnilo.

Ještě letos má ministerstvo obrany podle náměstka Daniela Koštovala v úmyslu uzavřít smlouvy na nákup 62 obrněných vozidel Pandur a Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Počítá se také s nákupem 12 víceúčelových vrtulníků, mobilních radiolokátorů, 5 500 balistických vest nebo se zadáním komplexní servisní smlouvy na vrtulníky řady Mi. Nákup vrtulníků chce Stropnický předložit vládě ke schválení v letošním prvním pololetí.

Zároveň má letos pokračovat příprava na nákup nových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového kompletu SHORAD a nových děl odpovídajících ráži používaných v NATO. Podle Koštovala by smlouvy na tyto projekty mohly být uzavřeny v příštím roce.

Konec legendy? Rusko chce kvůli nehodě Alexandrovců vyřadit sovětské letouny

sinfin.digital