Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko stárne. Průměrný věk stoupl o šest roků na 42 let

Česko stárne. Průměrný věk stoupl o šest roků na 42 let

Průměrný věk v Česku se každoročně zvyšuje. Od roku 1990 se protáhl o více než pět let a osm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému obyvateli republiky 36 let a necelé čtyři měsíce, na konci loňska mu už bylo rovných 42 let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ženy jsou v průměru starší než muži, žijí totiž déle. Muži za poslední čtvrtstoletí ale zestárli o něco rychleji. Průměrnému Čechovi bylo na konci loňského roku 40 let a sedm měsíců. Průměrná Češky byla skoro o tři roky starší, bylo jí 43 let a pět měsíců. Proti roku 1990 jsou tak muži starší o více než šest let, ženy o pět a půl roku.

 

Nejmladší jsou obyvatelé Středočeského kraje. V průměru je jim 41 let. Dvaačtyřicáté narozeniny za sebou ještě nemá ani průměrný člověk v Libereckém a Ústeckém kraji. Naopak nejstarší jsou lidé v Královéhradeckém a Zlínském kraji. Je jim už skoro 42 a tři čtvrtě roku.

Česká společnost stárne. Život se prodlužuje a dětí se rodí méně. V roce 1990 žilo v Česku 1,3 milionu osob nad 65 let a 2,2 milionu dětí do 15 let, loni už skoro dva miliony pětašedesátiletých a starších osob a 1,6 milionu dětí. Lidé nad 65 let tak nyní tvoří téměř pětinu obyvatel a děti asi 15 procent.

Chlapci, kteří se narodili v roce 2015, mají podle statistiků šanci žít téměř do 76 let. Naděje dožití stejně starých děvčat je skoro 81 a půl roku. Čtyřicetiletí muži mají nyní před sebou v průměru asi 37 let let a stejně staré ženy pak zhruba 42 let. Pětašedesátileté muže v Česku čeká v průměru 16 let a pětašedesátileté ženy přes 19 let.

Podle projekce obyvatelstva, kterou statistici dělali před pár lety, bude starších lidí přibývat. Zatímco nyní v zemi žije přes 400.000 osmdesátníků, v roce 2030 by jich mohlo být kolem 800.000. Průměrný věk by mohl překročit 45 a půl roku. V polovině století by osmdesáté narozeniny mohlo mít za sebou téměř 1,2 milionu lidí. Průměrný věk by se mohl blížit ke 49 letům.

Přibývání lidí v hodně vysokém věku bude podle expertů nejvýraznější demografickou změnou, která vyspělé země v tomto století čeká. Někteří sociologové hovoří dokonce o éře starších žen či éře vdov. Seniorek je totiž víc než seniorů. Ženy žijí déle a často ve stáří zůstávají samy.

Podle odborníků by se nemělo na stárnutí společnosti pohlížet jako na hrozbu, ale jako na přirozený jev. Někteří experti mluví o prodlužování středního věku a odsouvání stáří do vyšších let. Poukazují na to, že díky změně životního stylu, moderní medicíně a péči o zdraví lidé žijí mnohem déle bez zdravotních obtíží než dřív. I tak by se na stárnutí ale měly státy připravit a reformovat své důchodové a zdravotnické systémy, doporučují mezinárodní instituce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1