Česko své závazky plní, nesmíme poškodit vlastní ekonomiku, varoval Babiš v OSN | info.cz

Články odjinud

Česko své závazky plní, nesmíme poškodit vlastní ekonomiku, varoval Babiš v OSN

Premiér Andrej Babiš vystoupil v OSN s projevem, v němž se mimo jiné věnoval boji s klimatickou změnou. Podle něj Česko plní své klimatické závazky a je připravené pracovat na strategii, která by vedla k uhlíkové neutralitě. Babiš ovšem rovněž varoval, že při přijímání některých opatření nesmíme poškodit vlastní ekonomiky. Projev přinášíme v celém znění. 

Pane prezidente, dovolte mi, abych Vám poblahopřál k Vašemu zvolení prezidentem 74. Valného shromáždění.

Pane prezidente, Vaše Excelence, dámy a pánové, před 30 lety moje země, Česká republika, a celý region střední Evropy znovu získaly svobodu. Letos slavíme 30. výročí sametové revoluce, jejímž symbolem se stal Václav Havel. Jeho jméno se stalo známým po celém světě. V roce 1989 jsme byli ovládáni cizí říší. Naše země, kdysi světoznámá pro svůj silný průmysl, prožívala velmi těžké období. Životní prostředí bylo zničené. Politický systém nehájil zájmy svých občanů.

Již o 10 let později však naše země vstoupila do NATO a pět let poté, v roce 2004, se stala i členem Evropské unie.

Komunistický režim byl nahrazen demokracií s aktivní občanskou společností a prosperující ekonomikou. Již 30 let máme možnost svobodně volit své zástupce, vyjadřovat své názory a vyměňovat si své nápady, máme přístup ke svobodným a nezávislým sdělovacím prostředkům.

Češi jsou skvělým národem. Jsme talentovaní, pracovití a nevzdáváme se. Jsme velice hrdí na odkaz úspěšného období první československé republiky, která vznikla v roce 1918. V meziválečném období byla Česká republika jednou z nejvyspělejších a nejbohatších zemí na světě. Náš automobilový, strojírenský, potravinářský, textilní, obuvnický a vojenský průmysl patřily k nejlepším na světě. Proslulost společností a značek, jako je Baťa, Škoda, JAWA nebo československý zbrojařský závod Zbrojovka, přetrvává až do současnosti.

Po pádu komunismu jsme však promrhali spoustu času a zdrojů a naše nezkušené politické elity udělaly spoustu chyb, místo aby se učily od okolního světa. Nakonec jsme se ale vrátili na správnou cestu díky úsilí a dobré vůli našich občanů, malých i velkých společností, podnikatelů i zaměstnanců.

V současné době je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, hospodářský růst hodně nad průměrem EU, čtvrtý nejnižší státní dluh v poměru k HDP, naše veřejné finance jsou ve velmi dobrém stavu a v mnoha ohledech můžeme sloužit jako vzor – Česká republika nejnověji obsadila sedmou příčku mezi všemi zeměmi v Indexu cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V posledním hodnocení mezinárodního Indexu sociálního rozvoje se Česká republika umístila na 24. příčce v kvalitě života mezi 140 zeměmi. Ve srovnání s loňským rokem jsme si polepšili o dvě místa. A letošní analýza Allianz Euro Monitor hodnotí českou ekonomiku jako čtvrtou nejstabilnější v EU. To jsou všechno ohromné úspěchy, které potvrzují jak naše ambice, tak naše dovednosti.

Máme jasnou vizi do roku 2030. Zakládá se na mimořádné podpoře výzkumu, rozvoje a inovací. Proto naše vláda schválila Inovační strategii s hlavním mottem – „Česká republika: země pro budoucnost“. Pod stejným mottem budeme prezentovat Národní hospodářskou strategii, která bude propojovat vědu, průmysl, energetiku a vzdělávání a bude zahrnovat i využití nejmodernějších technologií, od úplné digitalizace hospodářství po zavedení umělé inteligence do řady oblastí.

A mimochodem, věděli jste, že i samotné slovo robot je českým vynálezem? Poprvé ho použil český spisovatel Karel Čapek již v roce 1921.

Naším cílem je stát se evropským lídrem v inovacích a umělé inteligenci a zemí, která bude pro zbytek světa příkladem.

Chceme silnou a jednotnou Evropu

Třicet let po osvobození od komunismu jsou si země střední Evropy dobrými sousedy. Naše regionální uskupení visegrádská čtyřka, kterému Česká republika právě předsedá, zastupuje 65 milionů občanů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Sdílíme společné hodnoty a rozumíme svým problémům. Z tohoto důvodu společně a s úspěchem prosazujeme naše zájmy a pozice v EU a já jsem silně přesvědčen, že náš region může výrazným způsobem přispět k tomu, aby byla Evropa silnější. Chceme být aktivnější a pomáhat s řešením hlavních problémů Evropy. Chceme Evropu silnou a jednotnou.

Evropská unie je druhou největší ekonomikou na světě a stala se nejúspěšnějším mírovým projektem na světě. Jsem velkým příznivcem myšlenky „zajistit, aby se válečný konflikt stal nemyslitelným a materiálně nemožným“, a přestože je tato myšlenka více než 60 let stará, domnívám se, že bychom měli usilovněji pracovat na její realizaci nejen v Evropě, ale také po celém světě. Bohužel současná Evropská unie není v tomto ohledu příliš efektivní. Rád bych toto změnil. Podle mého názoru bychom měli být aktivnější při řešení zahraniční politiky, mezinárodního obchodu a migrace na Středním východě a v Africe. Přesněji řečeno, musí se zapojit všechny členské státy, nejen ty největší, a předseda Evropské komise, jako tomu bylo v posledních pěti letech. V budoucnosti musí nejvyšší politický orgán EU – Evropská rada, kde se setkávají všichni evropští prezidenti a ministerští předsedové – hrát roli evropské koaliční vlády.

Musí hledat řešení a dávat velice jasné pokyny týkající se hlavních problémů a výzev EU. V současné době tyto největší výzvy jsou:

– Brexit, kde je třeba najít férovou a funkční dohodu mezi Spojeným královstvím a EU.

– Obchodní vztahy, zejména se Spojenými státy – a zde mě mrzí, že minulá proběhnuvší obchodní jednání mezi EU a USA, mezi nejbližšími spojenci, k ničemu nevedla. Myslím, že potřebujeme co nejdříve uzavřít velmi speciální obchodní dohodu mezi EU a USA, takovou, jakou pan prezident Trump slíbil ve svém projevu Velké Británii.

– Dokončení vnitřního trhu, kde je potenciál růstu evropského HDP 1,7 procenta, tedy v hodnotě 235 miliard eur.

– Vnější bezpečnost, konkrétně opětovné získání kontroly nad migračními toky, vztahy s Tureckem, situace v Sýrii, migrace z afrického kontinentu a situace v Libyi.

– Vztah s Ruskem.

– Strategie další integrace širšího evropského regionu a rozšíření EU.

EU byla vždycky klíčový globální hráč a jako taková musí pracovat efektivněji a být funkčnější.

Na cestě k uhlíkové neutralitě

Dámy a pánové, všichni si uvědomujeme, že důsledky změny klimatu mohou v nejbližší budoucnosti ovlivnit naše země více než kdykoli předtím. Dopady budou nejen ekologické, ale také hospodářské, sociální a nakonec i politické. Před námi leží obrovský úkol.

Česká republika, jako všechny země EU, plně podporuje Pařížskou dohodu a my splníme své závazky.

Výrazně snižujeme emise skleníkových plynů a letos jsme například poprvé uspořádali v Praze Konzultativní shromáždění stran Antarktické smlouvy a přijali Pražskou deklaraci. Deklarace zdůrazňuje vědeckou spolupráci, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak změna klimatu funguje a jak se s ní můžeme vypořádat.

Česká republika je také plně odhodlána pracovat na dlouhodobé strategii, která by vedla k uhlíkové neutralitě.

Evropská unie jako celek je připravena podstatně změnit své hospodářství, aby dosáhla uhlíkové neutrality. Evropská unie však nemůže vyřešit tento problém sama, bez zbytku světa. Evropa nemůže zůstat opuštěna jako nejambicióznější aktér ve svém boji v přizpůsobení se našich ekonomik blížící se změně klimatu. Pro nás všechny existuje pouze jedna planeta a její ochrana musí být společným dílem nás všech.

Všichni, kdo nejvíce přispívají ke znečištění životního prostředí, vedoucímu ke změně klimatu, musí najít politickou odvahu podílet se na řešení. Zároveň nemůžeme a nebudeme poškozovat to nejlepší z našich ekonomik.

Ačkoli má EU půl miliardy obyvatel, nemůže být sama o sobě řešením ve světě, kde žije více než sedm a půl miliardy lidí a brzy jich bude mnohem víc.

EU je příkladem – naši odpovědnost však musí sdílet všechny země, celý svět. A proto musí nahlas a jasně říct, že ostatní národy musí také učinit nezbytná politická rozhodnutí.

Česká delegace v New Yorku.

Hlavní ekonomické modely, které hodnotí plán Evropské unie snížit emise o 80 procent do roku 2050, odhadují průměrné roční náklady na nejméně 1,4 bilionu dolarů. Náklady na významné snížení emisí jsou tak vysoké, protože jsme všichni plně závislí na alternativách fosilních paliv, jako je sluneční a větrná energie, které obecně nejsou dostatečně účinné.

V tomto ohledu mají mladí protestující pravdu: svět neřeší změnu klimatu. Přístup, který sledují – ještě větší závazky ke snížení emisí uhlíku – však také selže, protože zelená energie stále není připravena. Slunce a vítr v současné době poskytují méně než jedno procento světové energie a již nyní vyžadují dotace 129 miliard dolarů ročně.

Svět by měl více investovat do výzkumu a vývoje v oblasti zelené energie, aby cena obnovitelných zdrojů klesla pod cenu fosilních paliv a podpořila tak přirozenou cestou energetický přechod. Musíme se také dívat na jiné zdroje energie s nulovým obsahem uhlíku, jako je jaderná energie. Moje země nemá jinou možnost než jádro a my musíme zachovat svrchovanost našeho energetického mixu nedotčenou.

V dnešní době je změna klimatu populárním tématem po celém světě. A argumenty jsou v mnoha ohledech správné. Greta Thunbergová má mnoho zajímavých postřehů. Přesto si nejsem jist, že emocionální, teatrální či hysterická, někdy dokonce až agresivní řeč vede k racionální diskusi. A je to od ní nespravedlivé zobecnění, že nikdo nic nedělá. To není pravda. Mnoho z nás dělá to, k čemu jsme se zavázali. A Greta by to měla rozeznat. Jinak její vystoupení ničemu nepomůže.

Měli bychom mít na paměti, že zatímco Evropa v roce 2018 snížila své emise oxidu uhličitého o 20 milionů tun a její celkový podíl na emisích CO2 činí devět procent, zbytek světa zvýšil emise CO2 dvaapadesátkrát, na celkem 1020 milionů tun.

Nedávná analýza ukázala, že pouze zlomek ze 185 signatářských států Pařížské dohody z roku 2015 své závazky skutečně plní.

Je nutné, aby všechny národy plnily své závazky a jako členové Organizace spojených národů máme společnou odpovědnost za tuto planetu. Zároveň však máme jako lídři svých zemí odpovědnost k našim občanům a ekonomikám.

Ve své diskusi bohužel občas zapomínáme, že evropská ekonomika je na průmyslu velmi závislá.

Od občanů máme mandát, abychom zajistili udržení prosperujících ekonomik i ochranu životního prostředí.

Naši občané od nás očekávají, že jim poskytneme produktivní a udržitelná pracovní místa, o která nepřijdou v důsledku snížené konkurenceschopnosti, která by nastala v případě, že by naše země přijaly tvrdší a ambicióznější opatření pro boj s klimatickou změnou než zbytek světa.

Nemůžeme také přehlížet, že snížení emisí v mnohých případech znamená pouze jejich přesun do jiných zemí. To je nepřijatelné. Česká republika je zemí, jejíž ekonomika je silně závislá na průmyslu, a přestože hodně investujeme do nových technologií, snižujeme závislost na uhlí a posilujeme nízkoemisní zdroje energie, musíme kromě životního prostředí přihlížet také k technologickým, ekonomickým a společenským faktorům.

Musíme odstranit příčiny krizí

Dámy a pánové, přizpůsobení se klimatické změně a práce na zmírnění jejích negativních dopadů je hlavním úkolem pro nás pro všechny. Zároveň jsou zde i další výzvy, na něž se musíme zaměřit a které jsou složité a vzájemně propojené.

Nesmíme však zapomínat na to, že:

– přes 800 milionů lidí stále hladoví,

– přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě,

– jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let,

– na 750 milionů dospělých zůstává negramotných, dvě třetiny z nich jsou ženy,

– asi čtvrt miliardy dětí stále nemá možnost chodit do školy,

– podíl lidí žijících v extrémní chudobě je 8,6 procenta světové populace.

Celá oblast sahající od severní Afriky po širší Střední východ je regionem ohroženým konfliktem a nestabilitou. Války v Sýrii a Jemenu, konflikty v Afghánistánu nebo Libyi, občanské konflikty v Africe nebo Latinské Americe přinášejí neuvěřitelné utrpení a nelidské strádání obrovskému počtu lidí. Přehlížení těchto konfliktů je zdrojem problémů, které se týkají nás všech.

OSN má v tomto ohledu unikátní zodpovědnost. To platí zejména pro Radu bezpečnosti, která je odpovědná za udržování míru a bezpečnosti na celém světě. Otázkou samozřejmě je, zda Rada bezpečnosti tento úkol plní. Současné postupy jsou někdy pomalé a neposkytují možnost flexibilně reagovat.

V současné době je jedním z hlavních celosvětových témat také migrace.

Od velké migrační krize v roce 2015 to bylo prvořadé politické téma v Evropské unii i v mé zemi. Ačkoli jsme druhou část migrační vlny omezili tím, že jsme prohloubili naši spolupráci s Tureckem a snažili jsme se omezit příliv migrantů z konfliktních zón na Blízkém východě nebo v Afghánistánu, rozhodně to není systémové řešení problému.

Nestačí řešit důsledky a dopady těchto krizí. Především musíme řešit a odstranit jejich příčiny. Uprchlíci musí být motivováni k návratu domů a to se stane, až když jim jejich domovy znovu dají naději. Proto podporujeme dosažení cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. Ty vedou k odstranění příčin toho, proč lidé uprchli z válečných zón nebo opouštějí ekonomiky, které jim nejsou schopny zajistit důstojnou obživu. Problém migrace je třeba řešit tam, kde vzniká. Chceme, aby se lidem lépe, bezpečně a dobře žilo u nich doma.

Podporujeme proto dlouhodobou stabilizaci neklidných oblastí přímo na místě prostřednictvím rychlé humanitární pomoci a dlouhodobé rozvojové spolupráce, kterou Česká republika poskytuje na mnoha místech po celém světě. Podporujeme také otevřený a svobodný mezinárodní obchod, který je zdrojem ekonomického růstu a nejlepším nástrojem pro snižování chudoby. V Africe se nyní angažujeme mnohem aktivněji než dříve:

Česká republika otevřela velvyslanectví v Bamaku a pomáháme se stabilizací bezpečnostní situace v Mali, ačkoliv si mnozí mohou zcela chybně myslet, že nám záleží jen na našich zájmech ve střední nebo východní Evropě.

Zavedli jsme nový finanční program pro naše podnikatele, který výrazně usnadňuje investice v rozvojových zemích, protože investice jsou klíčem k zaměstnanosti a rozvoji.

Dlouhodobě se angažujeme v Sýrii, kde jsme jako jediná země EU po celou dobu konfliktu udrželi otevřenou ambasádu v čele s velvyslankyní.

Ze Sýrie již odešlo 5,6 milionu lidí a 6,2 milionu žije mimo svůj původní domov. Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoganem. Je důležité ho povzbudit, aby pokračoval ve svém konkrétním plánu pro uprchlíky ze Sýrie. Je nezbytné nastolit mír v regionu a poté zajistit, aby zde lidé mohli znovu bydlet, místo uprchlických táborů pro ně postavit byty, nemocnice a školy. Musíme s Tureckem diskutovat, jak tohoto dosáhnout.

Jsem si plně vědom nedávných prohlášení prezidenta Erdogana, že propustí milion syrských uprchlíků do Evropy, pokud v severní Sýrii nebude nárazníková zóna.

Osobně podporuji jeho plán na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii. Myslím, že můžeme situaci zlepšit, pokud budeme v rámci EU mluvit více s prezidentem Erdoganem, a nesmíme zapomenout na to, že musíme také mluvit se Sýrií.

Dámy a pánové – jedním z hlavních hesel naší revoluce v roce 1989 bylo „zpět do Evropy“.

Před 30 lety byl odčiněn „Únos střední Evropy“, jak napsal velký český spisovatel Milan Kundera, kterého si osobně velmi vážím. Před 30 lety se Česká republika vrátila tam, kam historicky patří.

Česká republika je proto dnes připravena hrát svou roli – celosvětově i v rámci OSN.

Dámy a pánové, doufám, že na tom můžeme společně pracovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud