Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko už nepřijme žádné migranty na základě kvót, rozhodla vláda. Teď čeká hněv Bruselu

Česko už nepřijme žádné migranty na základě kvót, rozhodla vláda. Teď čeká hněv Bruselu

Vláda na návrh ministerstva vnitra rozhodla o pozastavení systému přerozdělování migrantů, v rámci kterého jsou běženci z Itálie a Řecka přesouváni do dalších členských zemí. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr Milan Chovanec. Důvodem je podle něj zhoršená bezpečnostní situace. Chovanec dlouhodobě patří k odpůrcům relokačního mechanismu, nedávno kvůli němu hrozil i rezignací.

„Vláda ukládá ministrovi vnitra, aby ukončil aktivity v těchto oblastech. Znamená to, že Česká republika nebude žádat o migranty pro přerozdělení z Řecka a Itálie,“ uvedl po jednání kabinetu ministr Chovanec. Česká republika podle něj už nebude v této otázce do září jakkoli aktivní.

Ministerstvo vnitra má zároveň vypracovat postup pro očekávané řízení ze strany Evropské komise. Na konci celého řízení by mohly země dostat od unijního soudu pokutu. Chovanec dříve o její výši nechtěl spekulovat, experti ministerstva vnitra podle něj hovoří až o deseti milionech eur (asi 270 milionů Kč) základní pokuty a dalších desítkách tisíc za každý den následně nesplněné povinnosti.

Důvodem je podle Chovance „zhoršená bezpečnostní situace“. Šéf vnitra patří dlouhodobě k odpůrcům přijímání běženců a nedávno v rozhovoru pro Právo otevřeně řekl, že nechce, aby Česko do voleb přijalo byť jednoho běžence. Vzápětí se dostal do sporu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, kterého označil za „vítače“.

Relokační program je jedním z pilířů unijního řešení migrační krize. V jeho rámci mělo být přerozděleno 160 tisíc běženců, skončilo to ale fiaskem, kdy se podařilo dosud přesunout jen necelých 15 tisíc lidí. Tisíce z nich mířily do Německa, Francie a Nizozemska, Česko jich podle dostupných informací přijalo jen 12, do září jich mělo přijmout asi 2600.

Česko spolu se státy Visegrádské čtyřky patří k nejdůraznějším odpůrcům kvót. Další státy EU je za to často podrobují kritice a ozývají se například hlasy žádající citelné krácení unijních prostředků pro země, které přijímat uprchlíky nechtějí.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1