Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko vstupuje do třetího programového období norských fondů, dostane dalších pět miliard

Česko vstupuje do třetího programového období norských fondů, dostane dalších pět miliard

Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do EU a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a uskutečnilo za to více než 1000 projektů.

„Fondy EHP a Norska jsou pro Česko cenným zdrojem financí na investice do ochrany životního prostředí, opravy kulturních památek nebo výzkumných projektů, na které bychom velmi těžko hledali prostředky z národních zdrojů,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Z takzvaných norských fondů ve skončeném druhém programové období se podařilo obnovit a zpřístupnit například pražskou rotundu svatého Václava, která získala architektonické ocenění Europa Nostra. Dalším projektem podpořeným z fondů byla Příroda, koho to zajímá?, se kterým se mohla veřejnost seznámit v kinech v podobě dokumentárního filmu Planeta Česko.

Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová zmínila i podporu lokálních projektů, které podle ní měly velký význam pro místní obyvatelstvo, jako například nákup moderních přístrojů pro péči o nejmenší pacienty v nemocnicích v různých částech ČR. „Nejlepším dokladem úspěchu končícího období jsou výsledky dokončených projektů,“ řekla.

Norsko, Island a Lichtenštejnsko od roku 1994 prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají ke snižování hospodářských a sociálních nerovností mezi starými a novými členskými státy EHP a k prohlubování vzájemných hospodářských vztahů a spolupráce. Ministerstvo financí plní úlohu Národního kontaktního místa a finanční toky z Fondů EHP a Norska má na starosti rovněž po stránce certifikační a auditní. První výzvy pro třetí programové období by měly být vyhlášeny v první polovině roku 2019 a realizace projektů potrvá nejpozději do dubna 2024.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1