Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko vyhlásilo mimořádné opatření kvůli kuřecímu z Brazílie. Tuny masa obsahují salmonelu

Česko vyhlásilo mimořádné opatření kvůli kuřecímu z Brazílie. Tuny masa obsahují salmonelu

Veterináři nařídili, aby provozovatelé potravinářských podniků, kteří přijmou potraviny živočišného původu z Brazílie, je nechali otestovat v akreditované laboratoři na salmonelu. Náklady budou platit příjemci potravin. Jinak jim bude hrozit až dvoumilionová pokuta. Opatření bude platit od úterý 9. května. Na trh by se tak nemělo dostat brazilské maso před testem.

„Rozhodl jsem se po diskusi s kolegy ze Státní veterinární správy přistoupit k tomuto naprosto mimořádnému opatření jako první stát Evropské unie,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Cílem je podle něj ochrana zdraví českých spotřebitelů.

Jde i o import zboží z jiných členských států Evropské unie brazilského původu. Potravináři budou mít také povinnost oznámit potraviny z Brazílie Státní veterinární správě (SVS) a vyplnit formulář na webu. Potraviny pak budou moci vypustit na trh až po obdržení vyhovujících laboratorních výsledcích.

Stát tak reaguje na opakované nálezy bakterií salmonel v brazilském kuřecím mase. Veterináři aktuálně stahují z trhu dalších pět tun solených kuřecích prsních řízků původem z Brazílie. Objevili v nich salmonelu, prodával je Bidfood. „Necelých 400 kilogramů produktu SVS pozastavila již při odběru vzorku a zakázala polotovar uvádět do prodeje, dokud nebude mít k dispozici výsledek vyšetření. Zbytek zásilky nyní stahuje z trhu a vrátí ho zpět odesílateli do Nizozemí nebo nařídí likvidaci. Příjemci hrozí až padesátimilionová pokuta,“ uvedlo ministerstvo.

Veterináři již předevčírem přikázali stáhnout 30 tun kuřecích řízků z Brazílie, maso se dostalo i do vojenského stravovacího zařízení. Podle ministerstva je závadnost brazilského masa častá.

Do konce dubna provedla SVS přibližně 90 kontrol, při kterých prověřila, pozastavila a laboratorně vyšetřila 200 šarží. Osm procent kontrolovaných brazilských potravin obsahovalo salmonely.

„Tento krok ministerstva jednoznačně vítáme, protože intenzivní kontroly dovozů, u kterých není garance jakosti a zdravotní nezávadnosti‎, jsou jedním z účinných opatření, které ochrání jak našeho spotřebitele, tak umožní uplatnit tuzemskou produkci, a to zvláště u komodit, které jsme schopni plnohodnotné vyrobit a zajistit vlastní soběstačnost,“ řekl prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.

Brazilské úřady obvinily místní zpracovatele a vývozce masa, že léta prodávali zkažené hovězí a drůbeží maso a upláceli kvůli tomu místní hygieniky i politiky. Tamní federální policie obvinila v souvislosti s prodeji zkaženého masa a uplácením politiků a hygieniků 63 lidí.

Vloni bylo do Česka z Brazílie přímo dovezeno 1163 tun drůbežího masa. Hovězí nebylo napřímo z Brazílie v posledních dvou letech dovezeno žádné. „Přesto se pochopitelně maso od brazilských producentů na českém trhu objevuje prostřednictvím obchodování se subjekty z jiných členských zemí EU. Dle statistiky zahraničního obchodu Českého statistického úřadu pocházelo z Brazílie v loňském roce necelých 800 tun hovězího a 6000 tun drůbežího masa dovezeného na český trh,“ uvedl už dříve za Státní veterinární správu Petr Majer.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1