Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko vyslalo do Iráku chemiky. Místní vojáky budou učit ochranu před zbraněmi hromadného ničení

Česko vyslalo do Iráku chemiky. Místní vojáky budou učit ochranu před zbraněmi hromadného ničení

Česká armáda vyslala do Iráku 12 vojenských chemiků. V zemi bojující proti islámským radikálům budou cvičit irácké kolegy. Skupina odletěla i s vybavením armádním speciálem dnes krátce před 07:00 z vojenského letiště ve Kbelích. V Iráku bude půl roku. Mandát na vyslání vojáků do Iráku schválila vláda a Parlament na podzim 2016. V Irákujiž působí letecký poradní tým, česká armáda do země vyslala i zdravotnickou jednotku nebo vojenské policisty.

Na kbelském letišti se s vojáky rozloučila ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) a zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Verner.

Dvanáct příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce bude od 1. února působit šest měsíců na základně Al-Taji severně od Bagdádu. Jejich úkolem bude poradní a výuková činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„Protichemická ochrana je jednou z našich vojenských specializací, liberečtí vojáci mohou v rolích instruktorů iráckým kolegům předat řadu cenných zkušeností," řekla Šlechtová. Poznamenala, že společně s nasazením leteckého poradního týmu, který Iráčanům pomáhá zvládnout české bitevníky L-159, mentory vojenské policie a loňským působením polního chirurgického týmu „jde o další viditelný příspěvek ČR ke stabilizaci situace v Iráku".

Verner podotkl, že čeští vojáci v minulosti připravovali chemiky jiných armád, například Kuvajtu, Afghánistánu, Indie, Jordánska nebo Srbska.

Jednotce velí major Petr Breda. „V první fázi budeme učit chemické instruktory na irácké chemické škole, která se nachází přímo na základně Al-Taji. Naučíme je, jak správně provádět radiační, chemický a biologický průzkum, dále dekontaminaci osob, techniky a materiálu," podotkl. Zaměří se také na postupy při varování a vyhodnocování nebezpečné situace (Warning and Reporting) a na metodiku při odběru vzorků. „Cílem je, aby instruktoři získané zkušenosti a znalosti předávali dál, a to nejen vojákům irácké armády," uvedl Breda.

V leteckém poradním týmu působí v současné době 30 českých vojáků, v září do Iráku odjela čtyřčlenná výcviková jednotka Vojenské policie. Ta bude od února posílená o další tři členy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1