Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko zatím nemá velvyslance v Rusku. Diplomat Pivoňka čeká na vízum

Česko zatím nemá velvyslance v Rusku. Diplomat Pivoňka čeká na vízum

Vítězslav Pivoňka, který má vést českou ambasádu v Rusku, zatím nenastoupil do úřadu, protože čeká na vízum. Řekla to dnes mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Pivoňka nastupuje do čela velvyslanectví po Vladimíru Remkovi, který z Moskvy odjel v lednu. Česká a ruská diplomacie se v posledních dnech zabývají případem otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle tvrzení ruské strany mohl jed, kterým byl Skripal otráven na území Británie, pocházet z ČR. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že Česko kvůli případu zvažuje vyhoštění některých ruských diplomatů.

„Pan Pivoňka požádal ruskou stranu o vízum v březnu a ještě ho neobdržel. Pokud se situace nebude vyvíjet jinak, měl by nastoupit v půlce dubna,“ řekla Lagronová k termínu obsazení nejvyššího postu na české ambasádě v Moskvě.

Premiér v demisi Babiš dnes řekl, že Česko sice neuvažuje o stažení velvyslance, ale mohlo by vyhostit některé ruské diplomaty. Babiš, který to uvedl na summitu EU v Bruselu, dodal, že o věci chce v pondělí jednat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a případně také s dalšími členy vlády. Informoval rovněž prezidenta Miloše Zemana.

Česká republika má na celém území Ruska 56 zaměstnanců, z nichž 16 jsou akreditovaní diplomaté, řekla Lagronová. Ruská ambasáda v České republice zaměstnává 122 lidí a diplomatickou akreditaci má 45 z nich, dodala.

Reciproční vyhošťování diplomatů je jedním z důrazných signálů, k nimž státy přistupují při řešení sporů. V případu Skripala s ním začali Britové. Podle nich za otravou bývalého agenta a jeho dcery nervovou látkou vojenského typu stojí Moskva. Británie proto z Londýna vypověděla 23 ruských diplomatů, kteří se podle jejích představitelů zabývali špionáží. Moskva, která britská obvinění odmítá, reagovala vypovězením stejného počtu pracovníků britské ambasády.

Česká republika se již minulý týden postavila za Velkou Británii. Ministr Stropnický i premiér Babiš útok odsoudili a vyjádřili svou solidaritu Londýnu během návštěvy britského ministra pro odchod z EU Davida Davise v Praze.

Dnes v Bruselu Babiš postoj Česka zopakoval. Existuje podle něj „velice vysoká pravděpodobnost,“ že za incidentem stojí Rusko. „Z našeho pohledu nemáme důvod Velké Británii nevěřit. Já to vidím jako pozici podpory našeho spojence v rámci NATO a v rámci EU, který nás požádal o to, abychom s ním byli solidární a abychom ho podpořili,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1