Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko zatím nemá velvyslance v Rusku. Diplomat Pivoňka čeká na vízum

Česko zatím nemá velvyslance v Rusku. Diplomat Pivoňka čeká na vízum

Vítězslav Pivoňka, který má vést českou ambasádu v Rusku, zatím nenastoupil do úřadu, protože čeká na vízum. Řekla to dnes mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Pivoňka nastupuje do čela velvyslanectví po Vladimíru Remkovi, který z Moskvy odjel v lednu. Česká a ruská diplomacie se v posledních dnech zabývají případem otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle tvrzení ruské strany mohl jed, kterým byl Skripal otráven na území Británie, pocházet z ČR. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že Česko kvůli případu zvažuje vyhoštění některých ruských diplomatů.

„Pan Pivoňka požádal ruskou stranu o vízum v březnu a ještě ho neobdržel. Pokud se situace nebude vyvíjet jinak, měl by nastoupit v půlce dubna,“ řekla Lagronová k termínu obsazení nejvyššího postu na české ambasádě v Moskvě.

Premiér v demisi Babiš dnes řekl, že Česko sice neuvažuje o stažení velvyslance, ale mohlo by vyhostit některé ruské diplomaty. Babiš, který to uvedl na summitu EU v Bruselu, dodal, že o věci chce v pondělí jednat s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým a případně také s dalšími členy vlády. Informoval rovněž prezidenta Miloše Zemana.

Česká republika má na celém území Ruska 56 zaměstnanců, z nichž 16 jsou akreditovaní diplomaté, řekla Lagronová. Ruská ambasáda v České republice zaměstnává 122 lidí a diplomatickou akreditaci má 45 z nich, dodala.

Reciproční vyhošťování diplomatů je jedním z důrazných signálů, k nimž státy přistupují při řešení sporů. V případu Skripala s ním začali Britové. Podle nich za otravou bývalého agenta a jeho dcery nervovou látkou vojenského typu stojí Moskva. Británie proto z Londýna vypověděla 23 ruských diplomatů, kteří se podle jejích představitelů zabývali špionáží. Moskva, která britská obvinění odmítá, reagovala vypovězením stejného počtu pracovníků britské ambasády.

Česká republika se již minulý týden postavila za Velkou Británii. Ministr Stropnický i premiér Babiš útok odsoudili a vyjádřili svou solidaritu Londýnu během návštěvy britského ministra pro odchod z EU Davida Davise v Praze.

Dnes v Bruselu Babiš postoj Česka zopakoval. Existuje podle něj „velice vysoká pravděpodobnost,“ že za incidentem stojí Rusko. „Z našeho pohledu nemáme důvod Velké Británii nevěřit. Já to vidím jako pozici podpory našeho spojence v rámci NATO a v rámci EU, který nás požádal o to, abychom s ním byli solidární a abychom ho podpořili,“ dodal.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1