Články odjinud

Českou hymnu pitváme už sto padesát let a úplně zbytečně. Kritizoval ji i Peroutka

Českou hymnu pitváme už sto padesát let a úplně zbytečně. Kritizoval ji i Peroutka

Není mnoho písní, které by český národ v jakékoli historické etapě přijmul s takovou samozřejmostí a nadšením jako právě text a hudbu současné české hymny Kde domov můj. Spontánnost, s níž se tato „Píseň písní národa českého“ rozšířila, přebila i všemožné snahy ji pošpinit, nahradit či proměnit. Je proto i nyní, po sto osmdesáti čtyřech letech, kdy poprvé slyšeli první diváci a posluchači tuto českou píseň písní, účelné, si její vznik a význam (ať už obsahový či širší, historický) připomínat. Jakým způsobem přijala česká společnost píseň, která se později stala státní hymnou? Současné debaty o podobě české národní písně nejsou nic nového. Prospěšnost těchto debat však vidím v jediném: národ se konečně doví, že jejich hymna má více slok. Měnit její podobu je však stále stejně zbytečné.

Snad shodou náhod se téhož roku, kdy hymna pomyslně spatřila světlo světa, narodil její budoucí velký kritik, spisovatel a fejetonista Jan Neruda. Tou dobou vládl v rakouských zemích císař František, který umírá v březnu roku 1835, kdy pro něj upřímně truchlí nejen Rakousko, ale i české země. Praha je tehdy městem, kde se hovoří ještě povětšinou německy. V literatuře se s rokem 1815 rozmáhá vliv romantismu, především toho německého. Nyní dobře známé pohádky bratří Grimmů, ale i díla Johanna Wolfganga Goetheho a Johanna Gotfrieda Herdera měla významný vliv na český (a neméně tak slovenský) romantismus.

Díky romantismu (a nejen díky němu) se také mění pojetí vlastenectví českého národa: „Dosud teritoriální pojem vlastenectví ustupuje národovství a slovanofilství. Kult lidu, jiná známka romantismu, přivádí k lidové písni a folkloru vůbec,“ píše ve své knize Píseň písní národa českého v roce 1935 (!) Jaromír Václav Šmejkal. Je to právě on, kdo podrobil českou národní písničku zřejmě první zevrubné analýze, která je více než současná i nyní.

Jazyk je klíčovým pojítkem národa. A tak i česká hymna vznikla ze hry, jinak pramálo úspěšné (Fidlovačka měla pouze jednu reprízu), která se ve Stavovském divadle hrála v češtině. Velká zásluha na obrození češtiny patří Josefu Jungmannovi, paradoxně hovořícímu i píšícímu německy. „Ve dvou statích O jazyku českém, uveřejněných roku 1806 v časopise Hlasatel český, se poprvé veřejně přihlásil k jazykovému vymezení národa: lidé jsou podle něho příslušníky národa jako ti, kteří mluví určitým jazykem, a v tomto smyslu jsou si všichni, kdo k němu náleží, rovni.“

Celý článek na Reflex.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud