Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku hrozí odklon od západních demokracií. A Babišova vláda tomu jen stěží zabrání, obává se Znoj

Česku hrozí odklon od západních demokracií. A Babišova vláda tomu jen stěží zabrání, obává se Znoj

V souvislosti se vznikem nové vlády lze připomenout celou řadu negativních jevů, které s ní souvisejí. Najít naopak pozitivní stránky nové vlády je téměř nadlidský úkol. Přesto je legitimní se ptát, zda není koalice hnutí ANO a ČSSD přece jen o řád lepší varianta, než aliance, jejíž součástí by byla rasistická SPD. Zrovna tak lze uvažovat, zda nelze přece jen aspoň v jistém ohledu tah Hamáčka a Zimoly vnímat jako státotvorný pokus o vznik standardní demokratické vlády. O tématu jsme hovořili s politologem Milanem Znojem.

I on přiznává, že má každá mince dvě strany. Klíčová otázka přitom zní, kde brát – pokud vůbec – naději, že to celé neskončí nějakým velkým karambolem, který českou politiku vychýlí na trajektorii neslučitelnou s demokratickým politickým uspořádáním? A podle Znoje je sice menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD a podporovaná komunisty standardním řešením momentální nestability, avšak otevírá nejistou budoucnost české demokracie. A pokud jde o nejpalčivější hrozbu vývoje české politiky, má Znoj jasno. Podle něj nám hrozí odklon od západních demokracií a příklon k nacionalistické a konzervativní střední Evropě.

Zároveň je přesvědčený, že nová koalice bude sotva schopna tomuto nebezpečí čelit. „Jakkoli jsou obě strany relativně proevropské. Klíčovou otázkou tedy je, zda česká politika vůbec v sobě najde nějaké protilátky vůči rostoucímu protievropskému a konzervativnímu naladění postkomunistické střední Evropy,“ uvažuje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. A z toho, co říká, jasně plyne, že je v danou chvíli – pokud jde o budoucnost a ony protilátky – spíše skeptický.

„České politice hrozila konfrontace bez katarze,“ tvrdí Znoj a připomíná, že Babišova formace vyhrála loňské sněmovní volby drtivě. „Nejprve se přitom zdálo, že si může vybírat, s kým bude vládnout, avšak ve sněmovně nakonec vznikla spíše patová situace. „Byli zde dva páriové, s nimiž nikdo nechtěl jednat, tedy Okamurova SPD a KSČM. A zároveň všechny tzv. demokratické strany říkaly, že budou s hnutím ANO jednat pouze za podmínky, že premiérem nebude Andrej Babiš, neboť je trestně stíhaný,“ přibližuje základní půdorys povolební konstelace Znoj.

„Tato podmínka byla navíc podpořena silným morálním rozhořčením,“ připomíná politolog. K tomu je třeba připočíst ještě nejméně dvě základní okolnosti: lednové prezidentské volby vyhrál opět Miloš Zeman, který se za Babiše opakovaně postavil a řekl, že premiérem jmenuje pouze jeho jako vítěze voleb. Zrovna tak hnutí ANO nepřipustilo jiný scénář a jednoznačně vyloučilo, že by na post premiéra nominovalo někoho jiného než svého předseda a zakladatele.

„A vzhledem k tomu, že nikdo ze stran nechtěl předčasné volby, existovaly pouze tři možnosti, jak politický pat vyřešit,“ připomíná Znoj. „Buďto delší období chaotické nestability rámované silným morálním rozhořčením stoupenců zavedených stran, anebo vládu hnutí ANO s podporou komunistů a Okamurovců, která by vzbuzovala politické obavy o osud demokracie a morální rozhořčení veřejnosti by mělo i své politické ratio,“ říká Znoj s tím, že třetí variantou bylo, že některá z tradičních stran změní názor a přidá se k hnutí ANO. Nakonec se k tomuto manévru odhodlala po vleklém vnitřním sváru sociální demokracie.

„Je to pozitivní krok v tom smyslu, že vzniká standardní menšinová vláda a budeme mít nějakou dobu na vážnou politickou diskusi o české budoucnosti. Tato vláda se bude opírat o podporu komunistů, a tak dosavadní morální rozhořčení bude pokračovat, neboť se bude opírat o antikomunismus,“ očekává Znoj. Jak jsme napsali ale v úvodu, hlavní nebezpečí pro českou demokracii podle něj leží jinde, tedy v odklonu ČR od západních demokracií a příklonu k nacionalistické a konzervativní střední Evropě.

720p 360p
Komunisté sahají po miliardovém vlivu. Přimknou Česko k Rusku skrz státní podniky?

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744