Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku hrozí odklon od západních demokracií. A Babišova vláda tomu jen stěží zabrání, obává se Znoj

Česku hrozí odklon od západních demokracií. A Babišova vláda tomu jen stěží zabrání, obává se Znoj

V souvislosti se vznikem nové vlády lze připomenout celou řadu negativních jevů, které s ní souvisejí. Najít naopak pozitivní stránky nové vlády je téměř nadlidský úkol. Přesto je legitimní se ptát, zda není koalice hnutí ANO a ČSSD přece jen o řád lepší varianta, než aliance, jejíž součástí by byla rasistická SPD. Zrovna tak lze uvažovat, zda nelze přece jen aspoň v jistém ohledu tah Hamáčka a Zimoly vnímat jako státotvorný pokus o vznik standardní demokratické vlády. O tématu jsme hovořili s politologem Milanem Znojem.

I on přiznává, že má každá mince dvě strany. Klíčová otázka přitom zní, kde brát – pokud vůbec – naději, že to celé neskončí nějakým velkým karambolem, který českou politiku vychýlí na trajektorii neslučitelnou s demokratickým politickým uspořádáním? A podle Znoje je sice menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD a podporovaná komunisty standardním řešením momentální nestability, avšak otevírá nejistou budoucnost české demokracie. A pokud jde o nejpalčivější hrozbu vývoje české politiky, má Znoj jasno. Podle něj nám hrozí odklon od západních demokracií a příklon k nacionalistické a konzervativní střední Evropě.

Zároveň je přesvědčený, že nová koalice bude sotva schopna tomuto nebezpečí čelit. „Jakkoli jsou obě strany relativně proevropské. Klíčovou otázkou tedy je, zda česká politika vůbec v sobě najde nějaké protilátky vůči rostoucímu protievropskému a konzervativnímu naladění postkomunistické střední Evropy,“ uvažuje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. A z toho, co říká, jasně plyne, že je v danou chvíli – pokud jde o budoucnost a ony protilátky – spíše skeptický.

„České politice hrozila konfrontace bez katarze,“ tvrdí Znoj a připomíná, že Babišova formace vyhrála loňské sněmovní volby drtivě. „Nejprve se přitom zdálo, že si může vybírat, s kým bude vládnout, avšak ve sněmovně nakonec vznikla spíše patová situace. „Byli zde dva páriové, s nimiž nikdo nechtěl jednat, tedy Okamurova SPD a KSČM. A zároveň všechny tzv. demokratické strany říkaly, že budou s hnutím ANO jednat pouze za podmínky, že premiérem nebude Andrej Babiš, neboť je trestně stíhaný,“ přibližuje základní půdorys povolební konstelace Znoj.

„Tato podmínka byla navíc podpořena silným morálním rozhořčením,“ připomíná politolog. K tomu je třeba připočíst ještě nejméně dvě základní okolnosti: lednové prezidentské volby vyhrál opět Miloš Zeman, který se za Babiše opakovaně postavil a řekl, že premiérem jmenuje pouze jeho jako vítěze voleb. Zrovna tak hnutí ANO nepřipustilo jiný scénář a jednoznačně vyloučilo, že by na post premiéra nominovalo někoho jiného než svého předseda a zakladatele.

„A vzhledem k tomu, že nikdo ze stran nechtěl předčasné volby, existovaly pouze tři možnosti, jak politický pat vyřešit,“ připomíná Znoj. „Buďto delší období chaotické nestability rámované silným morálním rozhořčením stoupenců zavedených stran, anebo vládu hnutí ANO s podporou komunistů a Okamurovců, která by vzbuzovala politické obavy o osud demokracie a morální rozhořčení veřejnosti by mělo i své politické ratio,“ říká Znoj s tím, že třetí variantou bylo, že některá z tradičních stran změní názor a přidá se k hnutí ANO. Nakonec se k tomuto manévru odhodlala po vleklém vnitřním sváru sociální demokracie.

„Je to pozitivní krok v tom smyslu, že vzniká standardní menšinová vláda a budeme mít nějakou dobu na vážnou politickou diskusi o české budoucnosti. Tato vláda se bude opírat o podporu komunistů, a tak dosavadní morální rozhořčení bude pokračovat, neboť se bude opírat o antikomunismus,“ očekává Znoj. Jak jsme napsali ale v úvodu, hlavní nebezpečí pro českou demokracii podle něj leží jinde, tedy v odklonu ČR od západních demokracií a příklonu k nacionalistické a konzervativní střední Evropě.

720p 360p
Komunisté sahají po miliardovém vlivu. Přimknou Česko k Rusku skrz státní podniky?

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1