Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česku kvůli memorandu o lithiu nehrozí arbitráž, krotí obavy ministr Havlíček

Česku kvůli memorandu o lithiu nehrozí arbitráž, krotí obavy ministr Havlíček

Memorandum s australskými těžaři o možné těžbě lithia na Cínovci neznamená pro Česko závazky, formulace dokumentu jsou právně neškodné, řekl dnes ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) v diskusi na facebooku televize Prima. Odmítl tak varování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nebo některých komunistických představitelů, že na základě memoranda hrozí ČR mezinárodní arbitráž. Havlíček i jeho strana čelí kvůli memorandu kritice, o dokumentu se zřejmě bude jednat v Parlamentu.

Memorandum o porozumění s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) podepsal Havlíček v pondělí. V neděli odmítl, že by dokument znamenal pro Česko hrozbu v případných mezinárodních soudních sporech o ochraně investic. Memorandum je podle Havlíčka nezávazné ujednání, ze kterého pro stát nevyplývají žádné závazky ani povinnosti. Text dokumentu byl konzultován s odborníky na mezinárodní právo z ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstva financí, řekl. „Jsem si jistý, že formulace, které jsou v memorandu obsaženy, jsou z tohoto pohledu v uvozovkách neškodné,“ dodal Havlíček.

Ministr průmyslu také zopakoval, že podpisem memoranda hájil zájmy státu. „Bez memoranda by si firma s přednostním právem na těžební licenci mohla s lithiem dělat, co by chtěla,“ řekl. Už dříve Havlíček i další představitelé ČSSD uvedli, že dokumentem se dohodlo, že pokud se vůbec bude lithium těžit, tak se bude zpracovávat v ČR a že bude možné, aby do toho vstoupil český stát.

Podle Babiše by lithium, které se využívá při výrobě baterií, měl těžit státní podnik Diamo, ne soukromá firma. ČR se v memorandu zavazuje k ochraně investic, což může státu případně prohrát miliardovou arbitráž, uvedl šéf ANO. O hrozbě finančních ztrát z arbitráže dnes v diskusi na facebooku Primy hovořil i místopředseda KSČM Josef Skála.

Havlíček znovu poukázal na to, že souhlas s průzkumem pro těžbu australské firmě prodloužilo ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem z ANO. Citoval z dopisu z poloviny září, ve kterém Brabec memorandum označil za správný krok. Brabec v pátek uvedl, že odmítl Havlíčkovu výzvu ke spolupodepsání memoranda a že povolení průzkumu na Cínovci ministerstvo životního prostředí prodloužilo, protože s tím souhlasil Havlíčkův úřad.

O případné těžbě lithia v České republice a jejích podmínkách se bude krátce před volbami zřejmě debatovat v obou parlamentních komorách. Zatímco KSČM chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ODS chce tento bod zařadit na schůzi Senátu, která bude ve středu. Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek v pátek uvedl, že povolení k průzkumu ložisek lithia v ČR vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 pod vedením ministra za ODS. Brabec tvrdí, že jeho úřad povolení prodloužit podle zákona musel.

V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou European Metals Holdings vlastní. Otevřít chce pro tuto těžbu historický důl na cín.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1