Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český ekonom radil KLDR, jak privatizovat. Je tam všechno jinak, než jsem si myslel, vzpomíná

Český ekonom radil KLDR, jak privatizovat. Je tam všechno jinak, než jsem si myslel, vzpomíná

„Otec kupónové privatizace“ Dušan Tříska se dostal do týmu, který radil v Severní Koreji, jak ji transformovat. Jak k tomu přišel? A neměl problém pomáhat diktátorskému režimu? O tom všem a mnohém dalším mluvil Tříska v rozhovoru pro časopis Reflex.

 
 

Začneme chystaným summitem amerického prezidenta se severokorejským vůdcem. Vy radíte právě KLDR, jak se dobrat transformace národního hospodářství. Jak jste k tomu přišel?

Jako někdejší strůjce privatizace u nás jsem každou chvilku, stále méně často, zvaný nejrůznějšími institucemi, abych pohovořil o odstátnění hospodářství. V tomto případě to byla Evropská unie, respektive Německo, které se rozhodlo, že na Korejský poloostrov vyveze svoje sjednocovací know-how a transformaci řekněme reálného socialismu. Celý svět má teď pocit, že Severokorejci jsou na řadě. A Klaus kdysi řekl, že tam musí poslat radikálního Třísku. Tak poslali. Byli jsme tři experti, Švéd, Rakušák a moje maličkost, a měli jsme jim říct, co by s tím šlo dělat.

Teď jste mi z ruky vyrazil otázku, zda nemáte etický problém pomáhat diktátorskému režimu s koncentráky pro jeho odpůrce?

Podívejte, při mých návštěvách Severní Koreje jsem byl u vytržení, jak je tam všechno jinak, než jsem si myslel. Na letišti vám sice odeberou mobil a prošacují vás, ale pak se dostanete do míst a do prostředí, kde fakt nemáte pocit, že jste v koncentráku. Ale ještě k tomu mému poradenství: následně se někdejší jihokorejský velvyslanec v ČR rozhodl, že v těch debatách budeme pokračovat, a vytvořil skupinku, ve které byli lidi jako Jiří Rusnok, Jan Fischer, Saša Vondra, já. Občas jsme se scházeli a vysvětlovali mu, že sjednocování obou Korejí à la Německo je problém – i tam to byl a ještě je ohromný problém. A také, že se budou potýkat s minulostí Severokorejců, s vyřizováním účtů se starými strukturami. Když jsme začali, tak pan velvyslanec pravil cosi jako „my je všechny pošleme do Haagu, k soudu pro lidská práva“. Já na to: „Pozor, je jich pětadvacet miliónů a tahle metoda likvidace starých struktur se například v Iráku strašně nepovedla“. Když jsme se sešli naposledy, tak jsem se k tématu vrátil a od něj slyším, že už to není aktuální. Ty struktury jsou prý už za vodou, mají svoje eseróčka. Jinými slovy, proces transformace tam probíhá úplně jinak, než my si představujeme.

Celý rozhovor s Dušanem Třískou si přečtěte v tištěném Reflexu.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1