Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český paradox: Za suverenitu by se bil skoro každý. Většina si ale myslí, že by se země neubránila

Český paradox: Za suverenitu by se bil skoro každý. Většina si ale myslí, že by se země neubránila

Názory české veřejnosti na obranu země jsou stejně jako před rokem rozporuplné. Drtivá většina lidí – 88 procent – souhlasí s názorem, že suverenitu České republiky je třeba za každou cenu bránit. Současně si ale zhruba tři pětiny Čechů myslí, že je zbytečné uvažovat o obraně, protože o tak malé zemi rozhodují velmoci. Ukázal to lednový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Podle názoru 66 procent dotázaných by se Česko případnému napadení neubránilo. Většina občanů ovšem zároveň nesouhlasí s názorem, že výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují státní rozpočet. Souhlas s tímto výrokem vyjádřilo 41 procent respondentů, nesouhlas 52 procent.

Ohledně hodnocení úrovně české armády je společnost rozdělena na dva zhruba stejně početné tábory. Za srovnatelnou s armádami západních zemí ji pokládá 46 procent dotázaných, naopak 43 procent si myslí, že je méně vyspělá.

Z časového srovnání vyplývá, že názory Čechů na otázku obrany vlasti a úrovně české armády se výrazně nemění. Naopak postoj k výdajům na obranu země se v posledních letech významně proměnil. „Podpora investování do armády ze strany státu je výraznější především v posledních třech letech,“ uvedl CVVM.

Průzkum se konal od 9. do 22. ledna a zúčastnilo se ho 1 039 respondentů starších 15 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1