Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vojáci nebudou poslouchat německou vládu, krotí Stropnický obavy ze ztráty suverenity

Čeští vojáci nebudou poslouchat německou vládu, krotí Stropnický obavy ze ztráty suverenity

Čtvrtá brigáda rychlého nasazení české armády nebude ani po podpisu dohody o budoucí těsné spolupráci s německou 10. obrněnou divizí podléhat vůli německé vlády. Zůstane plnohodnotnou součástí Armády ČR a její nasazení bude vždy podléhat rozhodnutí vlády a schválení Parlamentu. Napsal to ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci předsedy KSČM Vojtěcha Filipa.

Dohodu podepsal v polovině února v Bruselu Stropnický s německou ministryní Ursulou von der Leyenovou. Jejím smyslem bude připojení české jednotky k německé divizi tak, aby spolu mohly obě uskupení intenzivně cvičit a být také případně společně nasazeny.

Filip ve své interpelaci píše, že z jeho nejen filologického výkladu znamená přidružení k armádě něco zcela odlišného než pouhé společné cvičení. „Bundeswehr je jistě dobře vyzbrojená a vycvičená armáda. Podstatné ale je, že armáda je pouze vykonavatelkou politické vůle své země,“ uvedl Filip a položil Stropnickému dotaz, zda si je této skutečnosti vědom. „Nemyslíte si, že v přidružování našich jednotek k jednotkám německým by tedy nebyla namístě určitá zdrženlivost?“ napsal ministrovi.

Stropnický mu kromě jiného odpověděl, že mezinárodněprávního hlediska jde o nezávaznou deklaraci o záměru prohloubit spolupráci zejména štábů obou jednotek tak, aby v případě vzniku rozsáhlého konfliktu vedeného vůči území států NATO uměly tyto jednotky rychle navázat kontakt a lépe koordinovaly plnění úkolů. Stropnický se také zmiňuje o Bezpečnostní strategii ČR z roku 2015, v níž se uvádí, že bezpečnost státu nelze oddělovat od bezpečnosti v eurotatlantické oblasti.

Ministr obrany také na Filipův dotaz odpověděl, že k podepsání dokumentu nepotřeboval žádné zvláštní zmocnění. Nebyl ani povinen tento krok konzultovat s prezidentem jako s vrchním velitelem ozbrojených sil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1