Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vojáci odjedou do pobaltské mise ve čtvrtek. V Lotyšsku budou v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady

Čeští vojáci odjedou do pobaltské mise ve čtvrtek. V Lotyšsku budou v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady

První čeští vojáci do pobaltské mise v rámci předsunuté přítomnosti NATO (Enhanced Forward Presence - EFP) odjedou ve čtvrtek. V Lotyšsku budou příslušníci minometné čety půl roku působit v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady. Další čeští vojáci do Pobaltí odjedou na konci června a začátku července, mechanizovaná rota o velikosti do 230 lidí se zapojí v Litvě do praporu pod vedením Německa.

Na velitelství 7. mechanizované brigády v Hranicích na Přerovsku dnes vojáky před odjezdem navštívila ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

Minometná četa se do Pobaltí přesune po železnici. Vezme s sebou nová vozidla Tatra 815 8x8 PRAM, která jejich 71. mechanizovaný prapor z Hranic dostal v náhradě za zastaralé Praga V3S na konci loňského roku. Vozy jsou určené k přepravě 120 mm minometu vz. 82. Podle velitele jednotky Michala Bogdana se jejich řidiči museli vypořádat především s váhou nových strojů. Zatímco stará vozidla vážila tři tuny, nová mají asi 18 tun. „Skok je to naprosto neuvěřitelný, řidič se musí prakticky naučit řídit nové vozidlo,“ řekl ČTK Bogdan.

Jednotka bude v Pobaltí cvičit s kolegy ze sedmi dalších členských zemí NATO. „Postupujeme za jednotkami ať už v útoku nebo v obraně a poskytujeme na jejich požádání nebo podle plánu operace palebnou podporu. Střílíme na předem známé nebo neznámé cíle. Ničíme nejenom živou sílu, ale také boříme stavby, poskytujeme maskování dýmem nebo osvětlování bojiště v noci,“ popsal úkoly minometné čety Bogdan.

Pobaltská mise budila v uplynulých týdnech značnou politickou pozornost. Komunisté, kteří by měli podporovat vznikající menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, se vyslovili proti rozšíření českého vojenského působení v zahraničních misích, které schvaloval Parlament. Vadila jim především právě účast české armády v předsunuté alianční přítomnosti v Pobaltí. „Česká republika je členem NATO, a tak se musíme chovat bez ohledu na jakákoli vyjádření politických stran,“ poznamenala dnes Šlechtová k pobaltské misi.

Mandát nakonec Sněmovna i Senát schválily. Jeho součástí je i působení v pobaltských republikách v letech 2019 a 2020. Dosavadní mandát schválený loni v létě umožňoval vyslání vojáků do Litvy a Lotyšska do konce ledna příštího roku.

NATO loni rozhodlo na své východní křídlo vyslat jednotky kvůli obavě východních členů z postupu Ruska. Akce spočívá v přítomnosti mechanizovaných praporů v Pobaltí a v Polsku v počtu asi 1200 vojáků v každé zemi. Náčelník českého generálního štábu Aleš Opata dnes označil předsunutou přítomnost jako signál, že se NATO i Česko složitou bezpečnostní situací zabývají. „Je lepší činit předběžná opatření, než v pozdější době řešit vnitřní ozbrojený konflikt nebo teritoriální konflikt,“ poznamenal. Nasazení podle něj znamená pro vojáky zkušenosti a pro NATO posilování transatlantické vazby.

Kanadská armáda do Litvy vyslala jednotku asi o 450 vojácích, v jí vedeném uskupení působí i Slováci, Slovinci, Španělé, Albánci, Italové a Poláci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1