Čeští vojáci odjedou do pobaltské mise ve čtvrtek. V Lotyšsku budou v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vojáci odjedou do pobaltské mise ve čtvrtek. V Lotyšsku budou v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady

Čeští vojáci odjedou do pobaltské mise ve čtvrtek. V Lotyšsku budou v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady

První čeští vojáci do pobaltské mise v rámci předsunuté přítomnosti NATO (Enhanced Forward Presence - EFP) odjedou ve čtvrtek. V Lotyšsku budou příslušníci minometné čety půl roku působit v mnohonárodním praporu pod vedením Kanady. Další čeští vojáci do Pobaltí odjedou na konci června a začátku července, mechanizovaná rota o velikosti do 230 lidí se zapojí v Litvě do praporu pod vedením Německa.

Na velitelství 7. mechanizované brigády v Hranicích na Přerovsku dnes vojáky před odjezdem navštívila ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

Minometná četa se do Pobaltí přesune po železnici. Vezme s sebou nová vozidla Tatra 815 8x8 PRAM, která jejich 71. mechanizovaný prapor z Hranic dostal v náhradě za zastaralé Praga V3S na konci loňského roku. Vozy jsou určené k přepravě 120 mm minometu vz. 82. Podle velitele jednotky Michala Bogdana se jejich řidiči museli vypořádat především s váhou nových strojů. Zatímco stará vozidla vážila tři tuny, nová mají asi 18 tun. „Skok je to naprosto neuvěřitelný, řidič se musí prakticky naučit řídit nové vozidlo,“ řekl ČTK Bogdan.

Jednotka bude v Pobaltí cvičit s kolegy ze sedmi dalších členských zemí NATO. „Postupujeme za jednotkami ať už v útoku nebo v obraně a poskytujeme na jejich požádání nebo podle plánu operace palebnou podporu. Střílíme na předem známé nebo neznámé cíle. Ničíme nejenom živou sílu, ale také boříme stavby, poskytujeme maskování dýmem nebo osvětlování bojiště v noci,“ popsal úkoly minometné čety Bogdan.

Pobaltská mise budila v uplynulých týdnech značnou politickou pozornost. Komunisté, kteří by měli podporovat vznikající menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, se vyslovili proti rozšíření českého vojenského působení v zahraničních misích, které schvaloval Parlament. Vadila jim především právě účast české armády v předsunuté alianční přítomnosti v Pobaltí. „Česká republika je členem NATO, a tak se musíme chovat bez ohledu na jakákoli vyjádření politických stran,“ poznamenala dnes Šlechtová k pobaltské misi.

Mandát nakonec Sněmovna i Senát schválily. Jeho součástí je i působení v pobaltských republikách v letech 2019 a 2020. Dosavadní mandát schválený loni v létě umožňoval vyslání vojáků do Litvy a Lotyšska do konce ledna příštího roku.

NATO loni rozhodlo na své východní křídlo vyslat jednotky kvůli obavě východních členů z postupu Ruska. Akce spočívá v přítomnosti mechanizovaných praporů v Pobaltí a v Polsku v počtu asi 1200 vojáků v každé zemi. Náčelník českého generálního štábu Aleš Opata dnes označil předsunutou přítomnost jako signál, že se NATO i Česko složitou bezpečnostní situací zabývají. „Je lepší činit předběžná opatření, než v pozdější době řešit vnitřní ozbrojený konflikt nebo teritoriální konflikt,“ poznamenal. Nasazení podle něj znamená pro vojáky zkušenosti a pro NATO posilování transatlantické vazby.

Kanadská armáda do Litvy vyslala jednotku asi o 450 vojácích, v jí vedeném uskupení působí i Slováci, Slovinci, Španělé, Albánci, Italové a Poláci.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.