Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Chci sebevědomou zahraniční politiku.“ Nový šéf diplomacie Petříček vytyčil svoje priority

„Chci sebevědomou zahraniční politiku.“ Nový šéf diplomacie Petříček vytyčil svoje priority

Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) chce prosazovat, aby Česko mělo sebevědomou zahraniční politiku a mluvilo v ní jedním hlasem. Zaměřit se chce na spolupráci v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, na ekonomickou diplomacii nebo na rozvojovou pomoc. Novinářům to dnes řekl při svém uvedení do úřadu. Oznámil také, že na první zahraniční cestu v úřadu pojede do Německa, kde ho čeká jednání s šéfem německé diplomacie Heikem Maasem.

„Česká republika musí mít ambiciózní, aktivní a hlavně sebevědomou zahraniční politiku, je to předpoklad, abychom mohli zajistit budoucí prosperitu země a bezpečnost občanů,“ řekl Petříček. Za důležité považuje rozvíjení sousedských vztahů, a to hlavně s Německem, které je podle něj hlavním českým partnerem v EU.

Petříček chce pracovat na českém ukotvení v EU a NATO, které jsou základem pro bezpečnost země. Zároveň se chce angažovat v globálních organizacích a usilovat o dodržování mezinárodního práva. „Naše země má jako svou prioritu to, aby byl zachován mezinárodní řád založený na pravidlech. Pravidla džungle bychom si neměli přát,“ řekl.

Za důležité považuje, aby Česko mluvilo jedním hlasem. Z toho důvodu chce pokračovat v tradici koordinačních schůzek s ústavními činiteli. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že zahraniční politika je v kompetenci vlády, ale kabinet ji konzultuje i s prezidentem Milošem Zemanem.

Nový ministr označil za jednu ze svých priorit rozvojovou pomoc a její efektivnější využívání. V souvislosti s ní mluvil také o českém diplomatickém angažmá v Africe, kterou považuje za kontinent mnoha obchodních příležitostí. Zároveň podle něj v Africe leží i klíč k vyřešení některých hrozeb, jimž svět čelí.

Petříček se stal ministrem zahraničí poté, co ČSSD ustoupila z původní nominace svého europoslance Miroslava Pocheho, kterou odmítal prezident Miloš Zeman. Poche dosud pracoval na ministerstvu zahraničí na externí smlouvu jako politický tajemník, Petříček dnes zopakoval, že s ním v této pozici už nepočítá. Zrušení funkce bude podle něj jedním z prvních kroků, které ve funkci udělá.

Zároveň ale nevyloučil možnost další spolupráce s Pochem, jemuž v minulosti dělal v Evropském parlamentu asistenta. „Já v tuto chvíli začínám sestavovat tým poradců, kteří budou z řad akademiků, bývalých diplomatů či politiků. S panem Pochem o tomto budu ještě hovořit,“ řekl.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1