Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chovanec chce být vlajkonošem příklonu ČSSD k Zemanovi, blok s ANO vznikne, míní Hejduk

Chovanec chce být vlajkonošem příklonu ČSSD k Zemanovi, blok s ANO vznikne, míní Hejduk

Jak číst sobotní přítomnost Milana Chovance ve štábu prezidenta Miloše Zemana? Jak může Zeman ovlivnit budoucí směřování sociální demokracie? A kdo je vůbec favoritem volby předsedy ČSSD? I o tom jsme mluvili s jednou z nejvýraznějších tváří sociálně demokratických Idealistů Radimem Hejdukem. Favorita se zatím neodvažuje tipovat. Podle něj je ale pravděpodobné, že se bude především Milan Chovanec stylizovat do role vlajkonoše příklonu ČSSD k Zemanovi. Pokud jde o koalici s hnutím ANO, Hejduk odhaduje, že navzdory aktuálním tahanicím blok složený z ANO a ČSSD vznikne.  

Jak hodnotíte výsledek prezidentské volby?

Vítězství Miloše Zemana jsem očekával, takže pro mě to není překvapení. Sám jsem jej nevolil, takže nepatřím do tábora, který slavil. Prezidentskou volbu ale nevnímám za něco tak fatálního. Spíš než o prezidentovi byly tyto volby o tom, jak se na dnešní svět v kontrastu koukají větší města a menší obce.


Co podle vás rozhodlo o vítězství Miloše Zemana?

Takto ex post to vzhledem k poslednímu předvolebnímu týdnu hodnotím jako sázku na špatného koně. Jiří Drahoš, byť respektovaný akademik, nebyl v předvolebních debatách těžkým soustem pro Miloše Zemana. Vracím se k tomu, co jsem říkal v předchozí otázce - Drahoš byl „kandidát měst“ a podle mě nad současným prezidentem mohl vyhrát jen ten, kdo je mimo města důvěryhodný i pro menší obce.

Za tři týdny se koná sjezd ČSSD. Obdržel jste nominaci na post místopředsedy. S čím do volby jdete?

Jdu do toho s tím, že souboji o pozice ve vedení chci dodat programový rozměr. Zatím jako jediný kandidát jsem představil komplexní vizi pro sociálnědemokratickou politiku. Nazval jsem to Nebát se 21. století. Název odkazuje na to, že už by se ČSSD neměla utápět v minulosti a měla by svým voličům poskytnout také řešení nových výzev.

Můžete být konkrétní?

Třeba u bydlení je už pět minut po dvanácté. Ceny bydlení stoupají o třináct procent ročně, ministerstvo pro místní rozvoj to ale ignoruje. Sociální demokracii navrhuji, ať se vrhne na radikální změnu podpory ze Státního fondu pro rozvoj bydlení a v daleko větší míře investuje do výstavby obecních nájemných bytů dostupných pro nižší a střední třídu, začínající rodiny nebo důchodce.

Další věc je podpora ekonomiky. Na malé a střední podniky se navalilo EET, ale velké firmy zůstaly nedotčeny a dále rozšiřují své impérium. Určitě musíme v Poslanecké sněmovně přednést návrh na sektorovou daň, kde se na chodu společnosti budou více podílet například banky. A investičním programem pomoci těm menším, kteří svou činností přivádí na trh inovace a společensky zodpovědné chování.

Tomu říkám první krok k přechodu k tzv. sociální ekonomice, kde se kromě zisku hledí i na udržitelnost a kvalitu pracovních míst. Vyřešit musíme i propasti, které se vytváří mezi regiony a mezi generacemi. Nejlepší řešení je investovat do kvality a dostupnosti vzdělání. Od Aše až po Jablunkov musí mít děti stejně kvalitní výuku jako třeba v centru Prahy nebo Brna. To znamená investici do učitelů a jejich průpravy.

A pokud jde o ty generace?

Musí se spojovat už od malička. ČSSD by měla lidem nabídnout nové sociální služby, mezigenerační centra, chcete-li, které budou systematicky propojovat ty nejmenší s těmi nejstaršími. Děti si tak začnou budovat respekt ke stáří.

V jaké kondici se teď ČSSD vlastně nachází?

Dostali jsme ve volbách výprask. Za poslední měsíc mluvíme jen o personáliích, případně o koalici s hnutím ANO. Vnitřně se ale strana začíná před sjezdem probouzet, snad dostane správnou dynamiku.

O co se bude na sjezdu hrát především? Jaké vidíte realistické scénáře jejího budoucího směřování?

Podle mě těch cest je na výběr hodně, je to až nepřehledné. Ale ty dva základní scénáře jsou – buď se poučíme a restartujeme zásadně činnost strany, anebo zůstaneme u starých receptů, které přestaly fungovat a nikoho neoslovují. Dále se bude řešit, jestli se máme více přimknout k Hradu nebo být autonomní politická síla se všemi možnými myslitelnými dopady jednoho nebo druhého rozhodnutí.

Jak toto všechno ovlivní vítězství Miloše Zemana? Jinak řečeno: jak jeho obhajoba mandátu ovlivní situaci a vývoj ČSSD?

Očekávám, že se spousta lidí ve straně přikloní k „hradní“ variantě. Domnívám se, že někteří se svou kandidaturou čekali na výsledky voleb, protože jim spojení se Zemanem může usnadnit cestu k pozici ve vedení.

Ostatně jeden z kandidátů na předsedu - Milan Chovanec - se během sobotního odpoledne zjevil ve štábu Miloše Zemana. Co to podle vás znamená?

Pokud to dobře chápu, Milan Chovanec se nikdy netajil tím, že má dobré vztahy s prezidentem. Mrzí mě ale, že tam stál po boku Tomia Okamury, jehož politická strana získala díky slovům prezidenta při tiskovce slušnou propagaci. Každopádně očekávám, byť to z prvních vyjádření statutárního místopředsedy ČSSD po volbách úplně nevyplývá, že bude chtít být vlajkonošem stranického příklonu k Miloši Zemanovi.

Kromě Chovance kandidují na předsedu Jan Hamáček a také Jiří Zimola. Kdo z nich je favorit a v čem se bude strana lišit pod vedením každého z nich?

Favorita nejsem schopný teď určit. Nominace Jiřího Zimoly s tím původně plánovaným soubojem Jana Hamáčka a Milana Chovance může dost zamíchat. Jak se bude strana lišit, to nevím. Očekávám, že se v nadcházejících dnech kandidáti na předsedu začnou více vymezovat - a doufám, že hlavně programově – abychom dokázali posoudit, jaký je mezi nimi rozdíl a co to bude znamenat pro ČSSD. Důležitý také bude přístup kandidátů k jednotlivým názorovým proudům. Se mnou se zatím ani jeden nebavil, neumím tedy uspokojivě odpovědět na dotaz.

A jak vlastně čtete aktuální přetahovanou mezi ČSSD a Andrejem Babišem, pokud jde o vyjednávání o vládě?

Miloš Zeman tím nakonec hodně zamíchá. Andreje Babiše už využil pro své znovuzvolení, teď se může stát jeho nejsilnější opozicí. Ale také nejbližším spojencem. Každopádně se mi zdá, že ve vztahu k hnutí ANO Miloš Zeman nebude stejným prezidentem, jako před volbami. A bude záležet na ČSSD, za jakých podmínek chce do vlády jít, prezident v tom jistě bude hrát roli.

Kdybyste si měl zatipovat: skončí ČSSD nakonec ve vládě?

Tipuji, že se nakonec koalice vytvoří. Odhaduji, že všichni ti nejvíce relevantní kandidáti na předsedu jsou ochotní do koalice jít. Otázka jen je, kdo za jakých podmínek. Osobně preferuji opozici, ale úplně nejradši bych nechal rozhodnout členskou základnu v závazném referendu. Podobně to udělala i německá sociální demokracie. I Andrej Babiš by si určitě rád počkal na výsledky hlasování…

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1