Chřipková vlna přijde do Česka v listopadu. Má smysl se očkovat? | info.cz

Články odjinud

Chřipková vlna přijde do Česka v listopadu. Má smysl se očkovat?

Do Česka přišly vakcíny na chřipku. Je důvod, proč by se jimi lidé měli nechat očkovat? A máme se bát návratu mnohem horších smrtelných chorob, jako jsou černý kašel, neštovice, spalničky? Nejen o tom jsme si povídali s Jiřím Beranem, odborníkem na vakcíny a profesorem „cestovní“ medicíny.

Proč bych se měla nechat očkovat? Ptám se proto, že kdo z mých známých to udělal, tak stejně pak onemocněl…

Já si myslím, že by bylo dobré, kdyby se nechaly proti chřipce očkovat všechny starší osoby nad 65 let. A pak ty, které mají nějaké chronické onemocnění. Vzhledem k tomu, že v Česku je kolem milionu diabetiků, tak očkovat by se měl nechat každý druhý nebo třetí člověk.

A proč tedy?

Chřipka je těžké a závažné onemocnění. Umírá se na ni, to není legrace. Začíná vysokou teplotou, suchým dráždivým kašlem, a ten člověk je tak slabý, že se nezvedne z lůžka. S pravou chřipkou si prostě sami k doktorovi nedojdete. Proti takové drsné formě chřipky samozřejmě očkování funguje. A to je velmi dobré sdělení, protože to mnoha lidem rozhodně pomůže.

A jinak ti, kteří po očkování onemocněli, s největší pravděpodobností prodělávají jen podobné onemocnění, jako je chřipka. Ne chřipku samotnou.

A účinkuje očkování stoprocentně?

Existuje celé spektrum virů, které přecházejí z jižní polokoule na tu naši. Chřipka k nám prostě docestuje. To spektrum je skutečně široké a očkování umí pokrýt jen určité procento chřipkových virů. Do Česka se dostane chřipková vlna v listopadu. V lednu je obvyklé jakési maximum nemocných. Málokdo ovšem ví, že nejčastěji se dá chřipku chytit v tropech, tam se vyskytne spolehlivě dvakrát do roka. Takže když si někdo myslí, že jede do tepla, do tropů, a bude zdravý, je to velký omyl. I tam je třeba se očkovat.

Pořád to moc nechápu: proč občas chřipka stejně i přes veškeré očkování člověka složí? 

To je proto, že jen těžce se dá pro výrobce léčiv odhadnout, jaký zrovna bude kmen chřipky v ten daný rok dominovat a jakou tedy vytvořit vakcínu. Navíc je díky letecké dopravě mnohem snazší, aby se virus rychle rozmnožil. 

Vysvětlete mi prosím, proč se nám najednou vrací i přes veškeré očkování nemoci jako spalničky, černý kašel a podobně. Je to opravdu kvůli „biomatkám“, které nenechají očkovat děti?

Nejnižší míra proočkovanosti pro spalničky je 90 procent, aby byla zachována imunita zbytku populace. Ještě lépe 95 procent. Jakmile ta míra proočkovanosti klesne, virus je schopen velice rychle zaútočit. Ovšem nemusí to být kvůli matkám, co neočkují děti. Stačí pár lidí, kteří mají oslabenou imunitu. Třeba ti, co jsou na biologické léčbě. U nich je jakýkoliv zánět uměle potlačován. Čili oni nejsou chráněni tím, že by u nich zánět s virem proběhl, stejně tak lidé, kteří mají cukrovku. Ti jsou chráněni tak z 50 procent, víc ne. Takže jeden důvod je skutečně ten, že mírně poklesla proočkovanost dětí, ale druhý, závažnější, je nízká imunita vážně nemocných lidí.

Tipnul bych si, že narušený imunitní systém má 70 procent lidí. Oni nemusí mít vážný problém. Ale když se zeptáte starých infektologů, kteří se s tím setkávají, tak zjistíte, že lidé neumírají na záhadné nemoci. Ale je to například velice často spalničkový zápal plic. A nemáte léky, jimiž byste to léčila. A nemáte ani tolik dýchacích přístrojů, které by pomohly. Na to mimochodem dodnes neznáme odpověď: co by se stalo, kdyby tady ta epidemie spalniček vypukla ve velkém? Na to ministerstvo zdravotnictví dosud nezná odpověď. Nejsme na to prostě vůbec připraveni.

Ale pokud vím, tak většinou tyto nemoci napadnou děti, ne?

Ano, u spalniček tvoří přibližně 70 procent nemocných děti. Na černý kašel u nás zemřely čtyři děti, novorozenci, ovšem z půl milionů narozených dětí, to bych neviděl jako takový zásadní problém. V čem problém vidím, je, že se dnes na imunizaci organismu spěchá. Trend je takový, že chceme co nejrychleji a co nejdříve očkovat dítě. Pro miminko je sice dobré zahájit brzy očkování, ale poté je nutné natáhnout intervaly mezi jednotlivým očkováním.

Proč?

Málokdo to ví, ale když mezi očkováními dáte mezičas zhruba osm měsíců, tak u toho dítěte vytváříte dlouhodobou imunologickou paměť, která je uložena ve slezině. Když ovšem dostávají vakcínu za vakcínou co dva měsíce, je jasné, že nelze mít imunologickou paměť a ty děti mají v deseti letech najednou znovu černý kašel. A všichni se divíme proč. No prostě proto, že si nestihli vytvořit tu správnou, imunologickou odpověď.

Navíc vakcína vám neudělá doživotní imunitu. U nás se ovšem bohužel vždy tlačilo na to, aby se očkovaly děti v patnácti měsících. Pak ve čtyřiadvaceti měsících. To je ale jako byste je neočkovala. Imunitní systém totiž dozrává mezi 24 týdnem až šestatřicátým týdnem života člověka.

Vrací se i tuberkulóza. Píší o tom hlavně německá média, kde třeba ve Frankfurtu jsou celé kolonie lidí, co nemocí trpí, a jde většinou o lidi z Východu, kde se proti této nemoci neočkovalo. Do toho jde nechuť farmaceutických firem dávat peníze do takových věcí, jako je už jednou před padesáti lety vytvořený lék na TBC, který ovšem asi až tak moc nezabírá, respektive zabírá jen proti určitým formám, pletu se?

Nepletete. My očkujeme takzvanou kravskou tuberkulózou, která funguje proti nejtěžším formám TBC. Problém je v tom, že je tu druhý model, takzvaná ptačí tuberkulóza. Takže pokud se procházíte s miminkem po náměstí, kde jsou holubi, onemocní. Není to žádné závažné onemocnění, ani to nepoznáte. Jenže nakazíte se. Takže pokud se má očkovat, má to smysl jen po narození dítěte. U nás ovšem tato vakcinace skončila.

Přiznávám, že jste mě zaskočil, protože dceru jsem vakcínou TBC očkovat nenechala. Byla miminko v době, kdy u nás skončilo povinné očkování, a statistiky ukazovaly hodně vedlejších nepříznivých účinků, ale hlavně: nepřišlo mi to jako velká hrozba. Pokud vím, tak s nakaženým člověkem musíte strávit alespoň osm hodin, abyste se nakazil…

Ano. Ovšem netušíte o větším problému, a to jsou právě ti holubi. Ti jsou přenašeči jednoho druhu nemoci. Takže když dáte dítěti vakcínu později, je to jako byste ho pokropila svěcenou vodou. Tím mu prostě nepomůžete. Holubi jsou navíc v Česku přemnožení, takže tuberkulóza, kterou přenášejí, je všudypřítomná a dítě nakazí. A ty děti pak získají určitou formu ptačí tuberkulózy, která znemožní, aby organismus reagoval správně na to, co je lidská tuberkulóza. Proto pak mohou onemocnět.

Máme se bát toho, že se vrátí nemoci, které jsou smrtelné? Tedy černé neštovice, proti kterým mám jako dítě let sedmdesátých ještě jizvu na rameni po očkování? Pokud vím, tak dnes se už živou vakcínou, která dětem způsobila kosmetický defekt, očkuje snad už jen tuberkulóza, ne?

Živé vakcíny, které něco takového způsobí, jsou jen dvě. Ta jedna je proti spalničkám a druhá právě proti TBC, to máte pravdu. Ale pokud jde o neštovice, to je vir, který nikde necirkuluje, ten je zavřený v laboratoři. Pokud ho nikdo neukradne a nevypustí ven, není třeba se bát..

To jsme si o těch spalničkách mysleli taky…

Ne, ne. Myslet si můžeme, že jsou vymýcené neštovice či dětská obrna. Jenže u těch ostatních nemocí, které spadají pod povinné očkování, to říct nelze. Tam hraje opravdu velkou roli fakt, jaká je proočkovanost populace. Což samozřejmě biomatky snižují.

Jaké nemoci jsou tedy u nás skutečně vymýcené? Ptám se i proto, že nás OECD zbavila nálepky země, kde nejsou spalničky…

Jen ty pravé neštovice. Víte, bavíme se o dvou věcech. Některé viry prostě na jistém území nejsou. Jsou vymýcené. U nás třeba vzteklina, což v Rakousku například není. Podobně nám vysoká proočkovanost na spalničky zařídila, že tady ta nemoc byla považována za vymýcenou. Ukázalo se, že to tak není. Nevadí. Lidská populace si s tím poradí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud