Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cizinců je v Česku rekordní množství. Loni jich tu žilo půl milionu

Cizinců je v Česku rekordní množství. Loni jich tu žilo půl milionu

Nejvyšší počet cizinců přichází podle statistiků ze zemí Evropské unie. V Česku jich v roce 2015 legálně pobývalo téměř 465 tisíc, což je nejvíc v historii. A podle předběžných údajů vzrostl jejich počet i loni. Ke konci listopadu jich bylo přibližně 494 tisíc.

Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Podle statistiků stoupá počet těch, kteří mají trvalý pobyt, a zůstávají tu tedy déle než pět let.

Mezi cizinci v ČR je nejvíc Ukrajinců, a to 23 procent, následují Slováci s 22 procenty a Vietnamci s 12 procenty. Osm procent pochází z Ruska, pět z Německa a čtyři z Polska.

Migrace do Česka je hlavně ekonomická, většina lidí do země přišla za prací. Významnou součástí pracovní migrace začínají být podle statistiků v posledních letech Bulhaři a Rumuni, mezi zaměstnanými cizinci je jich šest, respektive sedm procent.

Nejvíc je mezi zaměstnanci Slováků, kterých je 46 procent. Naopak mezi podnikateli jsou k nalezení nejčastěji Vietnamci a Ukrajinci, obě národnosti jsou zastoupeny po 27 procentech.

„Sice průměrné výdělky cizinců-zaměstnanců jsou u nás nižší, než je průměr za ČR, ale Slováci dosahují vyšších výdělků, než je průměr za ČR. Je to samozřejmě dáno jejich odborností. Je to dlouhodobý trend, že po absolvování vysokoškolského studia tu zůstávají ti kvalifikovaní,“ řekl Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Cizinci tvoří necelých pět procent obyvatel Česka. Podle statistik jich od roku 2001 v zemi každoročně přibývalo. Příliv zbrzdila ekonomická krize, v posledních letech počty zas rostou. Nyní v době ekonomického růstu by zaměstnavatelé o zahraniční síly stáli. Stěžují si na to, že v ČR zaměstnance už najít nemohou a povolení pro cizince vydávají úřady pomalu. Proti přivážení pracovníků třeba z Ukrajiny se stavějí odbory.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1