Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CNG využívá stále více motoristů

CNG využívá stále více motoristů
 

Hledání možností  úsporných řešení v dopravě je velmi aktuálním tématem.  Zajímavou možností je využití stlačeného zemního plynu (CNG) pro pohon automobilů, jehož obliba v posledních letech rychle roste. Celosvětově je stlačený zemní plyn (CNG)  nejvíce využívaná alternativní pohonná hmota a jezdí na něj  již více než 22 milionů vozidel.

Využití stlačeného zemního plynu pro pohon automobilů (CNG)  je  v současné době technologicky plně připravená, fungující  a hlavně plnohodnotná alternativa v dopravě. Plynová auta mají, na rozdíl např. od elektromobilů,  všechny problémy v podstatě vyřešené. Jsou dvoupalivová, tzn. dojde-li náhodou někde během cesty plyn, auto jede bez jakýchkoli problémů dál na benzín.

Patrně nejvíce viditelnou výhodou vozidel poháněných stlačeným zemním plynem (CNG)  jsou jejich nízké provozní náklady, které jsou oproti tradičním pohonným hmotám přibližně poloviční. Na plyn tak jezdíte rámcově za korunu na kilometr, přičemž není žádný kvalitativní rozdíl ve srovnání s jízdou na tradiční pohonné hmoty. Pozitivním faktorem dále je, že  vozidla poháněná stlačeným zemním plynem (CNG) jsou šetrná k životnímu prostředí.  

Plnění stlačeným zemním plynem je časově zhruba stejně náročné jako tankování  např. benzínu a je i stejně jednoduché.  V České republice je nyní více než 160 veřejných plnicích CNG stanic, maximální vzdálenost mezi nimi je 200 km, přičemž minimální dojezd vozidel na zemní plyn tuto vzdálenost dalece překračuje. V samotné Praze je aktuálně 21 veřejných plnicích CNG stanic. Jejich počet však dále rychle poroste, protože Pražská plynárenská má ve stádiu konečné přípravy výstavbu dalších, které během několika málo měsíců bude uvádět postupně do provozu.

Pražská plynárenská se o rozvoj využití stlačeného zemního plynu v dopravě dlouhodobě zasazuje. Staví a provozuje plnicí stanice, aby si řidiči měli kde naplnit nádrže svých CNG vozů a dále již několik let také i autopůjčovnu těchto aut, aby si je veřejnost mohla prakticky vyzkoušet. Pro úplnost je třeba uvést, že tato vozidla jsou sériově vyráběné modely renomovaných světových automobilek a nejedná se tedy o žádné tzv. „přestavby“, jak se někdy nesprávně traduje.

Navíc se pro zákazníky snaží vytvářet takové podmínky, aby si CNG vozy  mohli za výhodných podmínek koupit. Ve spolupráci s partnery pro ně zajišťuje výraznou slevu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1