Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co letos stačilo na zisk státního vyznamenání? Omyl Pirátské strany či zakázat studentce nosit šátek

Co letos stačilo na zisk státního vyznamenání? Omyl Pirátské strany či zakázat studentce nosit šátek

Státní vyznamenání, které dnes ve Vladislavském sále na Pražském hradě předal prezident Miloš Zeman, opět představují mix mezi bezesporu zaslouženým oceněním a překvapivou kontroverzní volbou. 

V případě některých ocenění jde totiž v podstatě o náhodu. Velký ohlas před nedávnem vyvolala nominace básníka Karla Sýse ze strany některých členů Pirátské strany. Část z nich se vymlouvala, že původně chtěli nominovat ilustrátora Petra Síse. Sýs byl nicméně i tak vyznamenán. 

Překvapivé je i udělení vyznamenání učitelce Ivaně Kohoutové, která se dostala do sporu se somálskou studentkou ohledně nošení hidžábu. Ta jí obvinila, že jí nošení šátku zakázala a celý případ přivedla až před soud. Kohoutová ovšem ve sporu zvítězila.

Na celý seznam vyznamenaných se můžete podívat níže.

Jan Gajdoš, in memoriam

Řád bílého lva I. třída, občanská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR

Jan Gajdoš (27. prosince 1903 - 19. listopadu 1945) - čs. gymnasta a bojovník proti nacismu. Byl členem stříbrného družstva čs. gymnastů na olympijských hrách v Amsterodamu v roce 1928 a získal řadu dalších úspěchů. Po okupaci Německem působil v odbojové skupině Obrany národa a sokolském odboji na Brněnsku. V lednu 1944 byl zatčen a do konce války vězněn. Zemřel krátce po osvobození na následky věznění.

Karel Lánský

Řád bílého lva I. třída, občanská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR

Karel Lánský (6. července 1924) - novinář, v roce 1968 působil v rozhlase a po okupaci Československa pomáhal udržet svobodné vysílání. Vyučený krejčí byl za války totálně nasazen v leteckém průmyslu, po osvobození vystudoval Vysokou školu politickou a sociální. Po válce vstoupil do KSČ, podílel se na organizaci spartakiád, pracoval v aparátu svazu mládeže i komunistické strany. V roce 1961 byl ze strany vyloučen a pracoval jako dělník. Na jaře 1968 mu bylo členství v KSČ v rámci rehabilitací obnoveno a nastoupil do Čs. rozhlasu, kde vedl vnitropolitickou redakci. Kvůli aktivnímu zapojení do protiokupačního vysílání musel odejít, až do odchodu do penze v roce 1984 pracoval jako dělník. Patřil mezi signatáře Charty 77 a po listopadu 1989 se po dvou dekádách vrátil do rozhlasu. Mezi roky 1990 a 1992 byl ředitelem zahraničního vysílání Československého rozhlasu.

Antonín Švehla, in memoriam

Řád bílého lva I. třída, občanská skupina

za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR

Antonín Švehla (15. dubna 1873 - 12. prosince 1933) - Statkář, politik, předseda Agrární strany a předseda čs. vlád. Přední přestavitel domácího odboje (Český svaz, Maffie), od července 1918 stál v čele Národního výboru. Jeden z "mužů 28. října". Po válce byl předsedou tří československých vlád (1922-1925, 1925-1926 a 1926-1929). Ve 20. letech měl podle historiků pověst mistra zákulisních jednání, jeho hlavní politickou devizou byla schopnost jednat s lidmi.

Josef Bílý, in memoriam

Řád bílého lva I. třída, vojenská skupina

za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu

Josef Bílý (30. června 1872 - 28. září 1941) - generál, velitel protinacistické odbojové organizace Obrana národa. Absolvoval kadetní školu a poté působil v rakousko-uherské armádě a také učil na kadetní škole. První světovou válku prožil ve velitelských funkcích v c.k. armádě na bojištích v Haliči, Karpatech a na italské frontě. Po vzniku Československa se přihlásil do formující se čs. armády. Prošel řadou významných funkcí, mimo jiné byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Čechách. V roce 1935 odešel v hodnosti armádního generála do výslužby. Ihned po německé okupaci v roce 1939 se zapojil do odboje, stál u zrodu ilegální protinacistické vojenské organizace Obrana národa a stal se jejím hlavním velitelem. V listopadu 1940 byl zatčen gestapem a v září 1941 popraven.

Stanislav Čeček, in memoriam

Řád bílého lva I. třída, vojenská skupina

za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu

Stanislav Čeček (13. listopadu 1886 - 29. května 1930) - generál, jeden z nejvýznamnějších představitelů československých legií v Rusku. Před první světovou válkou pracoval v Rusku jako obchodní zástupce firmy Laurin & Klement, v srpnu 1914 vstoupil do takzvané České družiny, aby posléze bojoval v bitvách u Zborova či Bachmače. Vypracoval se až na velitele všech československých vojsk Dálného východu. Za první republiky byl mimo jiné náčelníkem hlavního štábu československé armády a přednostou Vojenské kanceláře prezidenta republiky. V roce 1929 odešel jako velitel páté pěší divize do Českých Budějovic. Za své zásluhy byl oceněn více než dvacítkou vyznamenání a záslužných křížů. Zemřel v roce 1930 na následky strádání z bojů.

Karel Husárek, in memoriam

Řád bílého lva I. třída, vojenská skupina

za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu

Karel Husárek (31. ledna 1893 - 26. července 1972) - generál, legionář v Rusku, po válce přední čs. odborník moderního pevnostního stavitelství. Studoval stavební inženýrství na Vysoké školy technické v Brně, po vypuknutí války byl odeslán na ruskou frontu, kde padl do zajetí a později vstoupil do legií. Zúčastnil se řady bojů na Sibiři, stal se náčelníkem štábu 2. střelecké divize čs. legií. Po válce studoval (mj. Vysokou školu válečnou v Paříži.) a zastával řadu velitelských funkcí u čs. armády. Stal se zástupcem náčelníka hlavního štábu čs. branné moci a později i vrchním velitelem ředitelství opevňovacích prací. V roce 1937 vypracoval podrobný plán výstavby čs. opevnění. Během druhé světové války pracoval pro Škodovy závody, v květnu 1945 se organizačně podílel na Pražském povstání. Po válce byl perzekvován a zbaven hodnosti divizního generála, v roce 1991 byl rehabilitován.

Rajko Doleček, in memoriam

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, I. třída

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv

Rajko Doleček (1. června 1925 - 20. prosince 2017) - lékař, popularizátor endokrinologie a propagátor zdravé výživy. Studoval medicínu na univerzitě v Bělehradu, lékařská studia dokončil na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho lékařská kariéra byla spjata s Fakultní nemocnicí Ostrava. Především v 70. a 80. letech byl znám z televizních pořadů, jako byl například Nebezpečný svět kalorií. Napsal více než 200 odborných publikací. Také se velmi angažoval za srbský národ, věnoval se mu v několika knihách.

Martin Filipec

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, I. třída

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv

Martin Filipec (16. dubna 1955) - lékař a vědec, expert na oční imunologii a zevní choroby oka. Oční lékařství studoval na očních klinikách v Paříži a Harvardově univerzitě v Bostonu. Od devadesátých let do roku 2003 působil jako přednosta Oční kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1993 založil Evropskou oční kliniku Lexum. Provádí operace očí v mnoha zemích světa. Zabývá se výzkumem v oblasti imunologie a genetiky oka a léčbou očních onemocnění pomocí kmenových buněk. Je autorem a spoluautorem českých i zahraničních odborných publikací.

Darina Nešporová

Medaile Za hrdinství

za záchranu lidského života

Darina Nešporová (30. června 1976) - učitelka mateřské školky z Jívové na Olomoucku, která loni v červnu zachránila čtyři děti na procházce, když se na ně na lesní cestě vyřítilo osobní auto, které dostalo smyk. Učitelka tři děti odstrčila stranou a pětiletého chlapce, který se jí držel za ruku, ochránila vlastním tělem, aby se nepopálil od podvozku auta, které je oba zavalilo. Chlapec z nehody vyvázl s lehkým zraněním, učitelka musela být zpoza auta vyproštěna a nehodu odnesla popáleninami a zlomenou pánví. Za svůj čin již získala Cenu Michala Velíška a Zlatý záchranářský kříž.

Kamil Beneš, in memoriam

Medaile Za hrdinství

za hrdinství v boji

Kamil Beneš (17. ledna 1990 - 5. srpna 2018) - štábní praporčík in memoriam, příslušník Armády ČR a účastník mise v Afghánistánu, kde letos zahynul při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu v blízkosti základny Bagrám. Vyučil se truhlářem a poté vystudoval obor podnikání na VOŠ a SPŠ automobilní a technické. Profesionálním vojákem se stal v roce 2013. Na misi do Afghánistánu, kde byl zařazen jako starší střelec 1. strážního družstva, odjel v dubnu 2018.

Martin Marcin, in memoriam

Medaile Za hrdinství

za hrdinství v boji

Martin Marcin (14. února 1982 - 5. srpna 2018) - štábní praporčík in memoriam, příslušník Armády ČR a účastník mise v Afghánistánu, kde letos zahynul při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu v blízkosti základny Bagrám. Vystudoval obor obnova a ochrana životního prostředí na SOŠ v Litvínově. V roce 2003 se stal vojákem z povolání. Dvakrát se účastnil mise KFOR v Kosovu (2007, 2009). Na misích v Afghánistánu byl třikrát, v letech 2012, 2015 a od dubna 2018, kdy na misi působil jako velitel strážního družstva. Za službu v armádě získal řadu ocenění.

Patrik Štěpánek, in memoriam

Medaile Za hrdinství

za hrdinství v boji

Patrik Štěpánek (14. září 1993 - 5. srpna 2018) - štábní praporčík in memoriam, příslušník Armády ČR a účastník mise v Afghánistánu, kde letos zahynul při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu v blízkosti základny Bagrám. Vystudoval obor informační technologie na SOŠ elektrotechnické. Profesionálním vojákem se stal v roce 2015. Na misi do Afghánistánu, kde byl zařazen jako starší střelec 1. strážního družstva, odjel v dubnu 2018.

Erik Best

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Erik Best (11. října 1962) - český novinář a vydavatel amerického původu, který v Praze vydává v angličtině bulletiny Fleet Sheet a Final Word. Vyrostl v Montaně a absolvoval východoevropská studia na Georgetownské univerzitě. V Praze žije od roku 1991, rok poté tu začal vydávat Fleet Sheet, výtah zpráv z českého tisku. V roce 2000 založil s manželkou Ditou nakladatelství E.S. Best, od roku 2001 vydává Final Word, komentář vybraných zpráv, a od roku 2010 i jeho českou mutaci, publikoval také na blogu Aktuálně.cz.

Petr Čech

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sportu

Petr Čech (20. května 1982) - fotbalový brankář. Jako brankář pomohl české reprezentaci k řadě úspěchů, mimo jiné k bronzu na ME 2004. Ligu hrál za Plzeň, Blšany, Spartu Praha, v zahraničí pak za Stade Rennes, Chelsea a nyní nastupuje za Arsenal. Mimo jiné je vítězem Ligy mistrů a Evropské ligy, několikanásobným vítězem anglické ligy, Anglického poháru a anglického Ligového poháru. Je držitelem řady individuálních ocenění.

Michal David

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Michal David (14. července 1960) - zpěvák a hudebník, v posledních letech uspěl i jako producent a autor muzikálů, mimo jiné Tři mušketýři, Kleopatra či Mona Lisa. Narodil se jako Vladimír Štancl do známého cirkusového rodu Kludských, studoval na pražské konzervatoři a podle pamětníků patřil k největším talentům české jazzrockové scény. V polovině 70. let ho objevil známý impresário František Janeček, díky kterému se o dekádu později stal jednou z největších hvězd populární hudby. Po pádu komunistického režimu se stáhl do ústraní, odkud se ale vrátil po vítězství českých hokejistů na OH v Naganu 1998.

Jan Fencl

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Jan Fencl (12. června 1942) - politik, ministr zemědělství za ČSSD ve vládě Miloše Zemana v letech 1998 až 2002. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vedl zemědělské družstvo v Mistříně, poté pracoval v různých funkcích v hodonínském Agropodniku. Po listopadu 1989 krátce předsedal dvěma moravským zemědělským družstvům a poté se začal věnovat budování nevládních zemědělských institucí. Před jmenováním ministrem stál v čele Svazu zemědělských družstev a společností, vedl Českomoravskou agrární konfederaci. V roce 2009 stál u zrodu Strany práv občanů - zemanovci.

Milan Fiľo

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Milan Fiľo (21. srpna 1967) - slovenský podnikatel a mecenáš žijící v Praze, jeden z nejbohatších Slováků. Podnikat začal v roce 1992, v roce 1996 založil průmyslový a finanční holding Eco-Invest s aktivitami v celulózo-papírenském průmyslu, potravinářství, energetice, nemovitostech a službách. V Praze si pronajal dům U Hybernů, kde zřídil muzikálové Divadlo Hybernia, je také majitelem bývalého kláštera na pražském náměstí Republiky.

Ondřej Hejma

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Ondřej Hejma (3. února 1951) - hudebník, zpěvák, skladatel a novinář. Vystudoval angličtinu a čínštinu na Filozofické fakultě UK a v roce 1987 se stal pražským zpravodajem americké agentury AP, pro kterou pracoval 22 let. S hudbou začínal koncem 60. let, kdy spoluzaložil bluesovou kapelu Žízeň. Poté prošel Yo Yo Bandem, hrál s Ivanem Hlasem a již zhruba 40 let je frontmanem skupiny Žlutý pes.

Ivanka Kohoutová

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Ivanka Kohoutová (26. listopadu 1956) - ředitelka Střední zdravotnické školy. Je ředitelkou školy, kterou somálská studentka žalovala kvůli zákazu nošení muslimského šátku, takzvaného hidžábu. Ayan Jamaal Ahmednuurová opustila školu podle žaloby kvůli tomu, že na základě rozhodnutí ředitelky nesměla nosit muslimský šátek ani při teoretické výuce. Spor ještě neskončil. Kohoutová je oceněna podle Hradu jako "statečná žena v boji s netolerantní ideologií".

Karel Kolomazník

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství

Karel Kolomazník (3. května 1938) - vědec v oboru polymerů a environmentálního inženýrství a vysokoškolský pedagog. Působí na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je autorem řady objevů na poli zpracování kůže a využití odpadů z kožedělného, potravinářského a zemědělského průmyslu. Je držitelem mnoha ocenění v Česku (Česká hlava) i v zahraničí (Rolex Awards for Enterprise). Jeho technologie využívají velké obuvnické firmy (Nike, Ecco).

Jiří Krampol

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti umění

Jiří Krampol (11. července 1938) - herec a bavič, známý zejména z filmového plátna a televizní obrazovky, na jevišti vystupoval třeba jako partner Miloslava Šimka. Vyučil se soustružníkem, v roce 1962 absolvoval DAMU. Před kamerou poprvé stál v roce 1958, proslul zejména rolemi tvrdých mužů nebo policistů, například v často opakovaném seriálu Malý pitaval z velkého města. Prosadil se jako dabér. V posledních letech Krampol, který se celý život věnuje sportu, také moderoval televizní zábavné pořady. Je počtvrté ženatý, má dva vlastní syny a dva vyženil.

Pavol Krúpa

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Pavol Krúpa (6. března 1972) - slovenský podnikatel působící i v ČR. Podnikat začal na střední škole, později založil společnost prodávající finanční a pojišťovací produkty, v polovině 90. let se zaměřil na obchodování s cennými papíry. V roce 2003 založil společnost Arca Capital, v Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Ve stejném roce Krúpa koupil společnost Marila Balírny od podnikatelů Tomáše Pitra a Jiřího Syrovátky. Krúpu média někdy označují za "nájezdníka", jenž se snaží využít slabin firem, které jsou v problémech. Známý je jeho výpad proti americké GE Money kvůli podmínkám, za kterých Američané získali část Agrobanky, či na Zdeňka Bakalu v otázce krachujícího OKD. Krúpa letos v dubnu vyzval politiky, aby se přidali k trestním oznámením, která v souvislosti s kauzou OKD podal.

Petra Kvitová

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sporu

Petra Kvitová (8. března 1990) - jedna z nejúspěšnějších současných světových tenistek. Vítězka 25 turnajů WTA ve dvouhře, včetně Wimbledonu, který vyhrála v letech 2011 a 2014 a Turnaje mistryň (2011). Na OH 2016 v Riu de Janeiro získala bronz ve dvouhře. Je také pětinásobnou vítězkou Fed Cupu, který vyhrála v letech 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016.

Ester Ledecká

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sporu

Ester Ledecká (23. března 1995) - česká snowboardistka a lyžařka, hvězda letošních zimních olympijských her v Pchjongčchangu, kde se díky senzačnímu zlatu v super-G postarala o první české i čs. olympijské zlato ve sjezdovém lyžování a zvítězila i ve snowboardingu na paralelním obřím slalomu. Jako třetí sportovec v historii (a první žena) tak vyhrála na jedněch ZOH ve dvou různých odvětvích. Je také dvojnásobnou mistryní světa (2015, 2017) a trojnásobnou vítězkou Světového poháru, to vše ve snowboardingu.

Jana Lorencová

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Jana Lorencová (2. dubna 1940) - investigativní novinářka a poslankyně za hnutí ANO v letech 2013 - 2017. Zviditelnila se reportážemi v ČT o kauze lehkých topných olejů, o podvodech s drahými kameny nebo o krachujících kampeličkách. Od roku 1970 pracovala z politických důvodů skoro dvacet let jako servírka, teprve pak se mohla vrátit k profesi, kterou v 60. letech studovala. Prošla několika tištěnými médii, v roce 1994 zakotvila v ČT, proslulost získala reportážemi v pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí a Případ pro reportérku.

Michal Macháček

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství

Michal Macháček (18. února 1986) - historik a spisovatel. Absolvoval doktorské studium v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK a zahraniční pobyty na univerzitách v Bratislavě a v Moskvě. Zabývá se problematikou česko-slovenských a československo-sovětských vztahů a komunistického hnutí ve 20. století. Zaměřuje se na politické elity té doby, zejména Gustáva Husáka.

Michal Majtán

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství

Michal Majtán (3. května 1934) - prognostik. Někdejší člen skupiny prognostiků, která modelovala budoucnost ČSSR. Čestný předseda slovenské Futurologické společnosti. Angažoval se ve slovenské Jednotě důchodců.

Miloš Pešek

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství

Miloš Pešek (1. října 1950) - lékař, vědec a pedagog. Profesor vnitřních nemocí, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie ve FN Plzeň. Zabývá se kombinovanou léčbou plicní rakoviny a minimálně invazivní terapií v bronchologii.

Vadim Petrov

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury

Vadim Petrov (24. května 1932) - hudební skladatel a pedagog. Absolvent skladby a hry na klavír na pražské AMU založil v 60. letech pražskou Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka) a byl jejím prvním ředitelem. Po roce 1968 měl zákaz umělecké i pedagogické činnosti, později vyučoval na Konzervatoři Jaroslava Deyla a na Pražské konzervatoři. Během své umělecké kariéry se věnoval různým žánrům, od vážné hudby až po populární. Složil hudbu k řadě filmů, inscenací, divadelních a rozhlasových her.

Lenka Procházková

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti kultury

Lenka Procházková (24. března 1951) - spisovatelka. Signatářka Charty 77. Její prózy vycházely v 70. a 80. letech 20. století jako samizdaty nebo v exilových nakladatelstvích. Od roku 2008 vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Také se angažuje v politice (v roce 2012 neúspěšně kandidovala za Věci veřejné do Senátu) a v řadě novinářských a spisovatelských organizací, byla zakládající členkou spolku Šalamoun.

Zdeněk Souček

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury

Zdeněk Souček (7. července 1932) - ekonom, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Publikoval především práce z oboru řízení, ekonomických modelů a strukturálního bilancování. Je významnou osobností v oblasti strategického řízení. Podílel se na tvorbě stovek úspěšných strategií podniků. Je autorem více než 20 knih, desítek monografií a stovek odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí.

Jaroslav Strnad

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Jaroslav Strnad (10. června 1972) - podnikatel. Podnikat začal začátkem 90. let jako obchodník s kovovým šrotem, později přidal obchod s vyřazenou vojenskou technikou a dalšími armádními přebytky. Nyní je základem Strnadova podnikání průmyslový a zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG; dříve Excalibur Group). Holding CSG zastřešuje 22 výrobních a obchodních společností, prostřednictvím Strnadova podílu je s ním propojen i výrobce nákladních automobilů Tatra Truck.

Helena Suková

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sportu

Helena Suková (23. února 1965) - tenistka. Patří k nejúspěšnějším českým tenistkám, ve dvouhře vyhrála deset turnajů, ve čtyřhře, kde kralovala tenisovému žebříčku, 69 turnajů. Získala 14 grandslamových titulů (devět v ženské čtyřhře a pět ve smíšené čtyřhře), dvě olympijská stříbra a Československu pomohla v 80. letech ke čtyřem triumfům ve Fed Cupu.

Milan Syruček

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti kultury

Milan Syruček (28. ledna 1932) - novinář, publicista a spisovatel. Vystudoval Filologickou fakultu UK. V 50. letech začínal v deníku Mladá fronta. Během okupace v srpnu 1968 vydával letákovou ilegální Mladou frontu. Později působil především v zahraničí, jako zahraniční komentátor a zpravodaj se zúčastnil řady mezinárodních konferencí. Spolupracoval i s televizí a po roce 1990 působil například jako komentátor Hospodářských novin a Ekonoma. Je autorem téměř 30 knih.

Karel Sýs

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti kultury

Karel Sýs (26. července 1946) - básník, spisovatel a novinář. V jeho tvorbě dominuje poezie, věnuje se i historii. Byl angažovaným básníkem komunistického režimu, redaktorem stranického kulturního týdeníku Tvorba.

Radek Štěpánek

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti sportu

Radek Štěpánek (27. listopadu 1978) - tenista. Tenisu se věnoval profesionálně od roku 1996. Vyhrál pět turnajů ATP ve dvouhře a 18 ve čtyřhře. V letech 2012 a 2013 vyhrál Davis Cup. Na OH 2016 v Riu de Janeiro získal bronzovou medaili ve čtyřhře. Konec kariéry ohlásil loni v listopadu.

Miloš Velemínský

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství

Miloš Velemínský (14. srpna 1936) - lékař-pediatr, vědec a vysokoškolský pedagog. Významný představitel české sociální pediatrie, bývalý děkan Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Václav Větvička

Medaile Za zásluhy I. stupně

 za zásluhy o stát v oblasti vědy

Václav Větvička (13. ledna 1938) - botanik, spisovatel a popularizátor vědy. V letech 1992 až 2007 byl ředitelem pražské Botanické zahrady Na Slupi, mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích či jako vedoucí zámeckého parku ve Štiříně. Absolvent přírodovědecké fakulty Větvička publikoval řadu odborných a populárně vědeckých prací, za něž získal v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka. Je autorem či spoluautorem více než dvacítky knih. Větvička spolupracuje také s televizí i rozhlasem.

Alena Vitásková

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát

Alena Vitásková (11. prosince 1956) - manažerka, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ; 2011 až 2017). Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské. V letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas. Byla též předsedkyní představenstva Pražské teplárenské (2004 až 2006). V čele ERÚ vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Krajský soud Vitáskovou potrestal 8,5 roku vězení v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku, Vrchní soud v Olomouci ji letos obžaloby zprostil, případ ještě přezkoumá Nejvyšší soud. Viněna je též ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s tím, že v roce 2014 jmenovala Renatu Veseckou místopředsedkyní úřadu.

Ivan Vyskočil

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti kultury

Ivan Vyskočil (21. května 1946) - herec a moderátor. Před kamerou stál už jako středoškolák, po absolvování DAMU (1968) hrál pět let v Činoherním klubu, poté prošel dalšími soubory, od 90. let je "na volné noze". Upozornil na sebe například ve filmu Mladý muž a Bílá velryba nebo v seriálech Záhada hlavolamu, Velké sedlo či Létající Čestmír. Vyskočil také patřil k zakladatelům Herecké asociace, která každoročně uděluje divadelní ceny Thálie. V minulosti se angažoval v politice, v roce 1996 v Praze neúspěšně kandidoval v senátních volbách za DEU. V nedávné době vystupoval jako odpůrce přílivu imigrantů do Evropy.

Zdeněk Zbořil

Medaile Za zásluhy I. stupně

za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství

Zdeněk Zbořil (22. října 1938) - politolog, historik a vysokoškolský pedagog. Vystudoval historii, indonesistiku a politologii na Filozofické fakultě UK. Odborník na dějiny Indon ésie a jihovýchodní Asie.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1