Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co po prohraném boji o Hrad: Nejen kandidatura do Senátu, Drahoš zvažuje i „širší projekt“

Co po prohraném boji o Hrad: Nejen kandidatura do  Senátu, Drahoš zvažuje i „širší projekt“

Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš zvažuje nejen kandidaturu do Senátu, ale i širší projekt, ve kterém by pokračoval v důležitých tématech z prezidentské volby. Pokud by se pro kandidaturu rozhodl, chtěl by se o post senátora ucházet jako nezávislý, pokud možno s průřezovou podporou politických stran. Drahoš to řekl v rozhovoru s ČTK. 

Drahoše v druhém kole volby proti současnému prezidentu Miloši Zemanovi podpořila většina dosavadních protikandidátů včetně Marka Hilšera a Pavla Fischera. S nimi by se mohl potkat na podzim v senátních volbách. Drahoš se zatím o svém dalším postupu nerozhodl. „Zvažuji širší projekt, nejenom kandidaturu do Senátu, i když ta může být jeho součástí. Je to zatím ve fázi širších úvah,“ řekl ČTK.

Jeho společenské zapojení by podle něj vycházelo z témat, která v kampani považoval za důležitá. „Chtěl bych v tom nějakou formou pokračovat, ale ta forma je ještě věc rozvahy a debat,“ podotkl. Vyloučil založení politické strany, o kterém spekulovala média.

Drahoš nyní zjišťuje, jakou by mohl získat podporu od politických stran. Jednal se zástupci stran, které mu vyjádřily v prezidentské volbě podporu, tedy třeba STAN, lidovci či TOP 09. „Snažím se mluvit i s dalšími. Nechci se zaměřit jen na užší výseč, byť ty strany, které mě podpořily ve volbách, jsou v tomto směru nejaktivnější,“ poznamenal. Pokud by se pro kandidaturu do Senátu rozhodl, do politické strany by nevstupoval.

Nevyloučil, že by se v budoucnosti znovu pokusil získat post prezidenta. „Neuvažuji v tak dlouhém horizontu, pět let je dlouhá doba, člověk neví, co se změní u něho samotného i v okolí. Nevylučuji to samozřejmě, ale upřímně řečeno se mi to nezdá tak pravděpodobné,“ řekl. Pokud by se volby konaly dříve než za pět let, o účasti v nich by „velmi intenzivně přemýšlel“.

Rozhodnutí vstoupit do letošních prezidentských voleb vnímá pozitivně. „Není to fráze, ani na vteřinu jsem nezalitoval, že jsem do toho šel. To platí i pro manželku. Shodli jsme se na tom, že to byla neocenitelná životní zkušenost,“ podotkl. Jako pozitiva označil setkávání s lidmi, za „komplikovanější“ považuje kampaň na sociálních sítích či v e-mailech. „Ta anonymita pro některé lidi zřejmě skýtá obrovskou šanci urážet, nadávat, ale i nad to se člověk nakonec povznese,“ řekl.

Důvod svého volebního výsledku se nyní pokouší s týmem analyzovat. „Snažíme se dospět k serióznějším závěrům, ale stejně se obávám, že to nebude tak, že se řekne, že kdyby šel Drahoš do debaty na Nově, získal by 50 000 hlasů navíc,“ podotkl. Je přesvědčen, že velmi významné ovlivnění voleb představovala negativní e-mailová kampaň zaměřená hlavně na seniory z regionů. Stupňovala se podle něj na podzim a vyvrcholila ve druhém kole voleb. „To bylo něco, co si myslím, že se výrazně podepsalo na výsledky voleb,“ poznamenal. Je přesvědčen, že některé dehonestující dokumenty byly profesionálně připraveny. Zvažoval i podání trestního oznámení, v době kampaně by to ale podle něj žádný efekt nepřineslo.

Debaty, kterých se na rozdíl od Zemana zúčastnil jen dvou, podle něj zásadní vliv neměly a nedomnívá se, že měl přijmout nabídku účasti ve všech duelech. „Mnohem větší vliv přičítám té naprosto podpásové a špinavé internetové kampani,“ uvedl. Připomněl zároveň reklamu zaplacenou spolkem Přátelé Miloše Zemana, která spojovala migraci s Drahošem, nebo výrok Zemana, že Drahoš je jediný politik, který chce do ČR zvát migranty. „To je lež jako věž. To samozřejmě mohlo utvrdit a určitě utvrdilo jeho příznivce,“ dodal. Poznamenal také, že se prezidentské i sněmovní volby konaly „v jisté atmosféře strachu nebo obav, které tady určití politici pěstovali“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1