Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD nabízí Altnerovým dědicům mimosoudní vyrovnání. Právník, který straně pomohl k Lidovému domu, ho odmítal

ČSSD nabízí Altnerovým dědicům mimosoudní vyrovnání. Právník, který straně pomohl k Lidovému domu, ho odmítal

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší soud. Radiožurnálu to potvrdily tři důvěryhodné zdroje. Soud má definitivně rozhodnout, jestli strana zaplatí Altnerovým 338 milionů korun za to, že jí právník pomohl v roce 2000 získat Lidový dům. Ekonomický ředitel ČSSD Martin Starec věc nechtěl komentovat. Nejstarší syn Altnera Zdeněk vyrovnání odmítl.

„Nabídka zněla a zní 180 až 200 milionů, dohoda byla jednu chvíli na spadnutí," řekl Radiožurnálu zdroj z vedení ČSSD. Oficiálně to strana komentovat nechce. „Průběh dědického řízení ČSSD nemůže a nebude komentovat," sdělil Radiožurnálu Starec.

Zdeněk Altner mladší odmítl nejen vyrovnání, ale i svůj podíl na celém dědictví, uvedl Radiožurnál. Advokát měl tři děti.

Pražský městský soud loni 31. března přiznal Altnerovi téměř 338 milionů korun za to, že stranu od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD má zaplatit 18,5 milionu korun, nejvýraznější část celkové částky však tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činí 318 milionů korun. Představitelé sociální demokracie vyjadřovali připravenost částku zaplatit, vadila jim ale smluvní pokuta, která podle nich narostla především kvůli průtahům způsobeným Altnerem. Sociální demokracie si vzala u banky úvěr 338 milionů korun, z výroční zprávy však vyplývá, že do konce loňského roku nebyl čerpán. Právník loni na podzim zemřel a jeho nárok přešel na dědice. Dědické řízení se před měsícem začalo chýlit ke konci, uvedl dnes Radiožurnál.

ČSSD se dovolala k Nejvyššímu soudu. Ten vydal předběžné opatření, že dokud nerozhodne, tak strana nemusí nic platit. Pokud se Altnerovy děti s ČSSD nedohodnou, bude o stamilionech rozhodovat Nejvyšší soud. Jednání ale ještě není nařízené.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1