Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD před sjezdem: počet členů strany po deseti letech klesl pod 20 tisíc

ČSSD před sjezdem: počet členů strany po deseti letech klesl pod 20 tisíc
 

Počet členů sociální demokracie během minulého roku po deseti letech klesl pod 20.000. Ke konci roku 2017 evidovala ČSSD 18.967 straníků, což je téměř o 1400 méně než o rok dříve. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo tiskové oddělení ČSSD. Meziročně sociální demokracii, která zaznamenala loni ve sněmovních volbách propad z pozice nejsilnější strany na sedm procent hlasů, ubylo 33 místních organizací.

Sociální demokracie překročila hranici 20.000 členů v roce 2008, o rok později se přiblížila až k 25.000 členům. Od té doby však počet osob se stranickou knížkou klesá. Na konci roku 2016 bylo sociálních demokratů 20.349, od té doby jich ubylo dalších 1382.

Největší krajskou organizací zůstává jihomoravská se 2786 členy, následovaná Prahou (2593 členů) a Moravskoslezským krajem (2411 členů). I těchto regionů se však dotkl úbytek straníků, v každém jich od předchozího roku odešlo zhruba 200.

Členskou základnu tvoří ze 64,3 procenta muži. Víc než polovina straníků je ve věku od 30 do 59 let, na kterou připadá 57 procent členů. Pod 30 let je 7,5 procenta sociálních demokratů, naopak šedesátku překročilo 35,5 procenta z nich. Počet místních organizací meziročně mírně klesl z 1150 na 1117.

Počty sociálních demokratů klesají od roku 2009, kdy členská základna dosáhla 24.497 lidí. Mezi lety 2004 a 2008 za vlád ČSSD Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, ale také Mirka Topolánka (ODS) a úřednického premiéra Jana Fischera se řady členů ČSSD rozšířily zhruba o osm tisíc lidí.

1080p 720p 360p
ČSSD je Zemanova figurka. Rozjel velkou hru, s Babišem se dohaduje a bude to tajné, říká Pečinka

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1