CVVM: Tři pětiny Čechů chtějí, aby prezident měl dál stejné pravomoci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CVVM: Tři pětiny Čechů chtějí, aby prezident měl dál stejné pravomoci

CVVM: Tři pětiny Čechů chtějí, aby prezident měl dál stejné pravomoci

Pro zachování současných ústavních pravomocí prezidenta je 61 procent lidí. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Je to největší podíl od roku 2002, od kdy je názor zjišťován. Stejné procento lidí se pro zachování vyslovilo ještě v roce 2008. Přes 90 procent respondentů uvedlo, že prezident má mít pravomoc udělit amnestii. Spolusouhlas jiné politické instituce v případě amnestie ale požaduje 42 procent dotázaných, zatímco 49 procent by tuto pravomoc nechalo pouze na hlavě státu.

V české společnosti dlouhodobě převládá názor, že stávající pravomoci prezidenta by měly zůstat zachovány. Jedna sedmina lidí (15 procent) by pravomoci rozšířila, naopak zhruba šestina (16 procent) by je zúžila. Nejvíce lidí (32 procent) se k rozšíření pravomocí přiklánělo v roce 2013, kdy Václava Klause v úřadě vystřídal Miloš Zeman. Naopak zúžení pravomocí mělo nejvíce zastánců (26 procent) v roce 2015.

V porovnání s loňským šetřením letos mírně stoupl podíl lidí, podle kterých by měl mít prezident právo udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným jen se souhlasem jiné politické instituce. Přibylo také lidí, podle nichž by měl mít prezident pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným jen se souhlasem jiné politické instituce. Letos si to myslí 41 procent občanů proti loňským 38 procentům. Posílil také souhlas s pravomocí jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory z loňských 69 na letošních 76 procent.

S tím, aby prezident samostatně propůjčoval a uděloval státní vyznamenání, souhlasí 62 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než loni. Třetina soudí, že by tak měl činit pouze se souhlasem jiné politické instituce.

Téměř tři čtvrtiny (73 procent) českých občanů si přejí, aby pravomoc rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, dalších 12 procent by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Právo veta vůči zákonům přijatým Parlamentem s možností dalšího přehlasování poslanci podporuje polovina dotázaných. Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřeno 29 procent Čechů.

Na 13 procent se zvýšil podíl lidí s názorem, že by prezident měl mít právo jmenovat všechny členy i guvernéra České národní banky na základě vlastního uvážení. Desetina lidí podporuje názor, že jmenování členů bankovní rady by vůbec nemělo být v pravomoci prezidenta. Dvě pětiny občanů uvedly, že prezident by měl jmenovat členy bankovní rady na základě svého vlastního uvážení a guvernéra ČNB se souhlasem premiéra.

Co se týče role prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu, nejpočetnějších 42 procent lidí se přiklání k tomu, aby hlava státu jmenovala všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele. Pětina populace si přeje, aby prezident sám jmenoval jen část ústavních soudců, a 15 procent dotázaných je pro systém, kdy prezident jmenuje všechny soudce sám.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.