Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dálnice zasahuje do 26 biotopů, stěžují si Děti Země. Nejvyšší soud stížnost zamítl

Dálnice zasahuje do 26 biotopů, stěžují si Děti Země. Nejvyšší soud stížnost zamítl

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost organizace Děti Země napadající udělení výjimky ministerstvem životního prostředí na stavbu dálnice D1 z Říkovic do Přerova. ČTK to dnes potvrdila mluvčí NSS Sylva Dostálová. Ve sporu šlo o výjimku ze zákona k zásahu do biotopů 26 zvláště chráněných druhů živočichů, které se v místě plánované stavby dálnice vyskytují. NSS se ztotožnil se závěry krajského soudu, který žalobu aktivistů zamítl na konci února.

Rozhodnutí soudu přivítali zástupci Přerova, pro které je dostavba dálnice prioritou. „Primátora Přerova Vladimíra Puchalského zastihla tato informace před začátkem zastupitelstva a velmi ho potěšila. K Dětem Země se podrobněji vyjádří i na čtvrteční tiskové konferenci k dopravním stavbám, kam jsme pozvali i předsedu dětí Země Miroslava Patrika, ale účast odmítl,“ řekla ČTK mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Puchalský kasační stížnost považuje za nedůvodnou. „Mimo jiné jsem soudu napsal, že skutečným důvodem podání kasační stížnosti není snaha Dětí Země o ochranu životního prostředí před škodlivými zásahy ze strany investora dálnice D1 0136, ale o maximální možné oddalování zahájení stavby tohoto prioritního dopravního záměru,“ doplnil primátor. Reakci předsedy organizace Děti Země Miroslava Patrika ČTK zjišťuje.

Výjimku ze zákona k zásahu do biotopů 26 zvláště chráněných druhů živočichů, jako je batolec červený, křeček polní či skokan štíhlý, kteří by mohli stavbou podle aktivistů trpět, povolil olomoucký krajský úřad a pak ministerstvo životního prostředí, které odkázalo na převahu veřejného zájmu. Ve stížnosti aktivisté opět upozorňovali, že ve výjimce chybí přesné označení vegetačního období a hnízdění ptáků, kritizovali i údajně chybějící údaje u dosadby dřevin a náhradní výsadby. Existují podle nich varianty dálničního obchvatu Přerova, které mohou mít menší škodlivý vliv na cenné biotopy a navíc se vyhnou zastavěnému území Dluhonic.

Podle rozhodnutí soudu však kasační stížnost není důvodná. NSS neshledal pochybení v rozhodnutí krajského soudu, která se týkala podaných námitek a ztotožnil se s hodnocením soudu, stojí v rozhodnutí.

Spor má dopad i na samotnou stavbu. Kvůli žalobě podané u krajského soudu nemohlo Ředitelství silnic a dálnic ČR do verdiktu soudu získat změnu územního rozhodnutí a stavební povolení. Zamítavé rozhodnutí krajského soudu nabylo právní moci na konci března, vzápětí poté přerovský stavební úřad po tříměsíční přestávce mohl pokračovat v územním řízení. O přiznání odkladného účinku požádali aktivisté i NSS. Ten však rozhodl ve věci bez zbytečného odkladu, o žádosti o přiznání odkladného účinku, která by stavbu opět do rozhodnutí soudu zastavila, tak soud nerozhodoval.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1