Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další rána pro rodinu paterčat. Je na mizině a ještě přijde o pečovatelky

Další rána pro rodinu paterčat. Je na mizině a ještě přijde o pečovatelky

Sedmadvacetiletá Alexandra Kiňová je matkou prvních českých paterčat. Sourozenci Alex, Daniel, Martin, Michael a Terezka dovrší za měsíc 4 roky a jejich rodičům tak přibudou další vrásky na čele. Nemají totiž z čeho platiti i ty nejzákladnější výdaje.

Rodiče dostali ze sbírky, která proběhla a byla určená na finanční výpomoc rodině 600 tisíc korun. Problém je ale v tom, že ve chvíli, kdy dar dostali, přišli o sociální dávky, které jim až do té doby poskytoval stát.

Vybrané peníze ale lze použít jen na výdaje spojené přímo s paterčaty a každý rok bude muset matka dětí dokládat na magistrát vyúčtování. Peníze tedy neleze použít na rodiče ani na staršího syna, ačkoli mnoho výdajů se týká společné domácnosti. A takových výdajů je spousta, jak řekla Kiňová v rozhovoru pro MF Dnes, situace je neudržitelná a nedovede si představit, že by boj o dávky prohrála úplně.

"Nedovedu si to vůbec představit. Peníze ze sociálních dávek používáme hlavně na potraviny. Kdyby nepomohli kamarádi, známí a milovické Rodinné centrum, nevím, jak bychom přežili," stýská si Kiňová.

Na 600 tisíc ze sbírky ale zatím nesáhla, ačkoliv má výdajů spojených přímo s paterčaty až nad hlavu. "Zrovna teď jsem byla přihlásit děti do školky. víte, co všechno dětem musíme pořídit? To bude šílené. Jen si to představte všechno pětkrát. Bačkory, gumáky, boty na ven..."

Kiňová počítá s tím, že darované peníze schová, než nastoupí děti do školy, kde je podle jejích slov budou potřebovat nejvíc. Kdyby za každé dítě utratila ročně deset tisíc, peníze by ji vydržely dvanáct let. Ale ani to nevidí moc reálně. "Počítám, že budeme muset za každého ve škole a za kroužky vydat daleko víc peněz, než se nasbíralo, takže vydrží asi o dost kratší dobu."

Rodinu brzy čekají další komplikace. Pokračujte ve čení článku na Blesk.cz.

  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1