Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Devět z deseti Čechů se bojí o planetu. Za problém označují hory odpadu i znečištění vody a vzduchu

Devět z deseti Čechů se bojí o planetu. Za problém označují hory odpadu i znečištění vody a vzduchu

Jako nejzávažnější globální problém Češi nadále vnímají hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody a znečišťování ovzduší. Velmi vážný je podle nich také úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů a znečišťování oceánů a zemědělské půdy. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Názor na závažnost celosvětových ekologických problémů se přitom u Čechů léta téměř neměnil.

Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných. Znečisťování zdrojů pitné vody uvedlo 91 procent lidí a její nedostatek 90 procent. Stejný počet dotázaných označil za závažný globální problém i znečišťování ovzduší. Mezi 88 a 84 procenty lidí se obdobně vyjádřilo o úbytku deštných pralesů, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů a o znečišťování pralesů a zemědělské půdy.

Infografika: plasty

Na devátém místě ze 14 na žebříčku nejpalčivějších problémů skončilo vyčerpání zdrojů surovin, které tak vnímá 82 procent lidí. Následuje úbytek druhů s 81 procenty a přelidnění a globální oteplování se 76 procenty. Šedesát procent lidí považuje za závažný celosvětový problém i pěstování geneticky upravených potravin. Nejméně lidí, 48 procent, si totéž myslí o provozu jaderných elektráren.

Podle CVVM hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se vzděláním respondentů a jejich zájmem o životní prostředí v ČR. Středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci častěji za více závažný považují úbytek pralesů, znečišťování půdy a oceánů, pěstování geneticky upravených potravin a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů, naopak méně vážnějším problémem jsou podle nich jaderné elektrárny. Pro ty, kteří se zajímají o české životní prostředí, jsou závažné všechny sledované globální problémy s výjimkou jaderných elektráren, uvedli autoři průzkumu, který provedli v druhé polovině května mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

INFOGRAFIKA: Palmový olej

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1