Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dluhy i odcizení rodin. Obce loni za státní peníze pochovaly stovky lidí

Dluhy i odcizení rodin. Obce loni za státní peníze pochovaly stovky lidí

Ještě v roce 2007 se obce musely postarat o pohřeb jen 140 lidí, u nichž se nenašel nikdo, kdo by jim poslední rozloučení vypravil. O deset let později počet takzvaných sociálních pohřbů narostl desetinásobně.

V roce 2017 tak už obce zařizovaly pohřeb na státní útraty u 1450 zemřelých. I když v absolutních počtech nejde o závratné číslo a souhrnný výdaj nepřesahuje deset milionů korun, více než o peníze jde o to, jakou informaci o vývoji ve společnosti takový nárůst sociálních pohřbů dává.

„Viděl bych za tím odcizování se rodin,“ říká Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni, analytik zaměřující se na oblast dluhů, vzdělání, sociálního znevýhodnění a socioekonomii.

„Může to být důsledek doby normalizace – pozdního věku se dožívají lidé, co za normalizace dávali své děti do jeslí a může to mít nějaký vliv v pozdějším odcizení. Ale to je jen taková moje teorie. Faktorů, proč narůstá počet sociálních pohřbů, je jistě více. Může to souviset i s tím, že lidé mají méně peněz, ale není to primární,“ říká Hůle.

Novinář Tomáš Koloc nabízí hypotézu, že za nárůstem sociálních pohřbů mohou být i exekuce, konkrétně obavy, že se vypravením pohřbu člověk přihlásí k dědictví, respektive k dluhům zemřelého.

„Netvrdím, že to tak je, ale s tímto výkladem jsem se osobně setkal. Když mi zemřel otec, který měl velké dluhy, nabádala mne sociální pracovnice, abych pohřeb nevypravoval, protože ze zkušenosti ví, že to lze považovat za přihlášení se k závazkům zemřelého,“ vypráví Koloc.

Evropští mamánci (oprava)Evropští mamánci (oprava)autor: Info.cz

Takový výklad ale odmítají experti v oboru, právníci i ministerstvo pro místní rozvoj.

„Podle judikatury – z obstarání zůstavitelova pohřbu není možné usuzovat na to, že dědictví vypravitel pohřbu nechce odmítnout. To, že zemřelý byl v exekuci, nelze vykládat jako přihlášení se k závazku,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Vároši.

„Z aktuálních sociologických průzkumů vyplývá, že důvodů pro nevypravení pohřbu je vždy více, nikoli pouze jeden. Obecně se dá dovodit, že dobrovolně nikdo nevypraví pohřeb osobám opuštěným již za života, bez velkého majetku a bez fungujících rodinných a příbuzenských vazeb,“ dodává Vároši.

Souvislost s exekucemi, v nichž je v Česku zhruba 900 tisíc lidí, nevidí ani Daniel Hůle, který se tématu dlouhodobě věnuje. „Když zaplatím pohřeb ze svého, tak to nemá s dědictvím absolutně nic společného,“ říká.

Může se však podle něj občas stát, že když člověk zemře, v tu chvíli nemusí mít známé pohledávky a až později se přihlásí věřitelé. „A na vás s dědictvím padne i dluh, o němž jste nevěděli,“ dodává.

Advokát Petr Němec, který se též problematice exekucí dlouhodobě věnuje, zdůrazňuje, že dědicem se lze stát jen usnesením soudu (notáře) v rámci dědického řízení.

„Dědicem se nestanete tím, že zaplatíte něčí pohřeb, to bychom při smrti bohatých lidí mohli sledovat velkou přetahovanou o fakturu za pohřeb. Faktura není dědický titul. Věřitel se pochopitelně nemůže domáhat po někom uhrazení dluhu s tím, že ta osoba zaplatila pohřeb. Akt pohřbení tedy nelze vykládat jako přihlášení se k závazku, tj. k dluhu, to je právní nesmysl,“ zdůrazňuje Němec.

Připouští sice, že růst počtu sociálních pohřbů může mít sociologickou souvislost i s počtem exekucí, ale mnohem více s rozkladem rodinných vazeb a změnou hodnot ve společnosti obecně.

„Exekuce tam roli hrát můžou jako fenomén, který snižuje zájem příbuzných o takovou osobu, natož o její dědictví. Je pak logické, že se budou chtít vyhnout dalším výdajům, jako je náklad na pohřeb, když vědí, že budou muset stejně odmítnout dědictví. O urnu si pak požádají,“ říká Němec.

Jen za první čtvrtletí roku 2018 stát obcím proplatil pohřby dalších 243 zemřelých. I když by bylo zajímavé vědět, v jakých krajích a oblastech počet sociálních pohřbů vzrostl především, ministerstvo pro místní rozvoj takové statistiky nevede.

„Byly by zavádějící: obce mají pohřbívací povinnost, a ta se netýká trvale žijících občanů, ale potenciálně všech lidí, kteří na území obce zemřou – cizinci, lidé beze jména, bezdomovci. Při porovnávání by pak byly ve značné nevýhodě ty obce, na jejichž území jsou například domovy důchodců, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice a tak podobně,“ vysvětluje Veronika Vároši.

Sociální pohřby v ČR 2007 – 2017

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1