Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do ČNB zamíří eurooptimisté. Spekuluje se nad dřívějším koncem intervencí

Do ČNB zamíří eurooptimisté. Spekuluje se nad dřívějším koncem intervencí

Prezident Miloš Zeman jmenoval nové členy bankovní rady. Do čela ČNB tak koncem ledna zasedne Oldřich Dědek a Marek Mora. Oba se řadí k eurooptimistům. Mora také může přispět k dřívějšímu ukončení intervencí. 

 

Oldřich Dědek
Ekonomiku a zemědělství vystudoval na VŠE. V letech 1978 až 1992 pracoval jako vědecký pracovník. Od 1992 do roku 1996 byl náměstkem ředitele Státní banky československé. Následně působil jako poradce předsedy vlády. V 1999 roce nastoupil do bankovní rady, kde se stal viceguvernérem. V roce 2002 po habilitaci získal titul docenta. V roce 2007 byl vládou Mirka Topolánka jmenován jako koordinátor pro zavedení eura v ČR.

Dvojice nových členů bankovní rady nahradí Pavla Řežábka, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován, a Lubomíra Lízala, kterého se prezident rozhodl znovu nejmenovat.

Zatímco v minulosti byla podle ekonomů bankovní rada spíše europesimistická, nyní se to postupně mění. „Společným rysem obou nově jmenovaných členů bankovní rady je detailní znalost evropských struktur. Pokud se změna ve vedení ČNB vůbec nějak projeví navenek, bude to směrem k většímu eurooptimismu,“ uvedl Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Ekonomové také připouštějí vliv současného guvernéra a prezidentova přítele Jiřího Rusnoka na podobu bankovní rady.

Marek Mora
Vystudoval VŠE, absolvoval také postgraduální a doktorandská studia ekonomie v Saabrückenu a v Hamburku. V roce 2003 nastoupil do Evropské komise, v září 2006 zase začal pracovat pro českou státní správu. Téměř rok byl náměstkem ministryně školství, dva a půl roku poté strávil na Úřadu vlády ČR. Od roku 2015 pracuje na Generálním sekretariátu Rady EU.

„Dědek možná není úplně Rusnokův ,šálek čaje‘, ale ani se mu nezajídá natolik, aby se prezidentovi postavil. Zato Marka Moru lze vnímat spíše jako člověka, jehož si do bankovní rady prosadil Rusnok,“ uvádí Lukáš Kovanda, analytik Cyrrusu, podle kterého je ale Mora fundovaný ekonomický odborník. „Mirek Topolánek mu údajně svého času, po pádu své vlády v roce 2009, nabízel i post premiéra, který nakonec přijal Jan Fischer. Mora tehdy prý kategoricky odmítl,“ dodal.

Výrazné urychlení konce devizových intervencí Sobíšek nečeká. Podle Kovandy ale Mora nebyl u zrodu intervencí ani je nepodporoval, neměl by tak mít problém s jejich dřívějším ukončením. Podpořit dřívější ukončení by mohla také inflace, která dosáhla v prosinci dvou procent, což je inflační cíl ČNB.

Zemanův kritik a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek jmenování chválí: „V obou případech je to dobrá volba. Gratuluji a přeji mnoho úspěchů,“ uvedl na svém Twitteru.

VŠE O INTERVENCÍCH ČNB ČTĚTE V TÉMATU NA E15.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1