Do lesa jen s „povolenkou“? Ministerstvo životního prostředí se pouští na tenký led | info.cz

Články odjinud

Do lesa jen s „povolenkou“? Ministerstvo životního prostředí se pouští na tenký led

Ministerstvo životní prostředí (MŽP) hledá způsob, jakým by mohly národní parky regulovat počty návštěvníků na turisticky přeexponovaných místech. A to je možná jen začátek. Podobná regulace by se do budoucna mohla dotknout nejen chráněných území, ale i dalších lokalit, v nichž se hromadně scházejí lidé.

To, co chystá MŽP, se velmi podobá současné regulaci splouvání Teplé Vltavy na Šumavě. Před pár lety bylo kvůli ní mnoho povyku, dnes ji takřka každý vodák i návštěvník Šumavy bere jako samozřejmost. Zejména kvůli deklarované ochraně perlorodky říční je možné vyplout na řeku Vltavu od Soumarského mostu směrem na Lipno pouze za určitého stavu vody, i v tomto případě je však nutná registrace. Na vodu může každý den pouze omezený počet lodí, kdo se tedy přihlásí pozdě, má smůlu.

„Ano, dalo by se říci, že něco podobného připravujeme i na jiných místech v českých národních parcích,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Tentokrát se ale nejedná o řeky a lodě, ale o regulaci počtu pěších návštěvníků. Princip by však měl zůstat podobný. Turista, který by chtěl navštívit například část Obřího dolu v Krkonoších nebo Prameny Vltavy na Šumavě by nemohl přijet takzvaně „na blind“, tedy kdy se mu zlíbí, ale musel by se předem registrovat. Jinými slovy by si zamluvil místo. A pokud by počet zájemců už překročil maximální počet (stanovený vedením parku), další lidé by se na trasu nedostali. A museli by počkat na další volný termín.

„Jde také o to, aby se návštěvnost více rozložila v čase a nestávalo se, jak se to často děje dnes, že se nejvíce návštěvníků na místě shromáždí v určité dny a hodiny,“ vysvětluje Roubíčková. Důvodem chystaného opatření není jen fakt, že parky nejsou takzvaně nafukovací a na některých předimenzovaných místech už davy návštěvníků poškozují přírodu či turistické chodníky. Jedná se také, jak tvrdí Roubíčková, i o zajištění určitého komfortu pro samotné návštěvníky. „Mnozí si už nyní stěžují na to, že příliš velký počet lidí na jednom místě snižuje intenzitu očekávaného zážitku z návštěvy chráněné přírody,“ uvádí mluvčí.

Zároveň ale tvrdí, že ministerstvo zatím s parky neuzavřelo žádnou konkrétní dohodu. O tom, zda a jakým způsobem by měl být počet turistů v určitých částech parků regulován, se stále jedná. Pokud by šlo o registraci podobnou té na Teplé Vltavě, mohli by strážci přírody například namátkově kontrolovat, zda má návštěvník skutečně daný termín návštěvy zamluvený a potvrzený. Pokud ne, hrozila by mu pokuta. „Všechno je ale opravdu v jednání, hodně by nám měly napovědět zkušenosti z nadcházející letní sezóny, kdy se v parcích očekává opravdu velké množství zejména domácích návštěvníků,“ říká Roubíčková. Pokud by tedy nějaká regulace přišla, tak pravděpodobně až v příštím roce.

Také vedení parků tvrdí, že ještě není o ničem rozhodnuto, dokonce ani o místech, na nichž by měl být počet návštěvníků regulován. „Namátkou by se ale teoreticky mohlo jednat třeba o takové lokality, jako jsou Prameny Vltavy nebo Jezerní slať,“ uvedl pro INFO.CZ mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Právě na takových místech už podle něj v určitých časech počet návštěvníků překračuje všeobecně únosnou mez. A to paradoxně i přesto, že mnozí politici, včetně prezidenta Miloše Zemana, svými prohlášení o „měsíční krajině“, sežrané kůrovcem, turisty od návštěvy Šumavy spíše odrazují.

I když chystaná regulace určitě (podobně jako dříve regulace splouvání Teplé Vltavy) vyvolá odpor u zastánců volného pohybu v přírodě, ani v mezinárodním srovnání se v poslední době nejedná o nic mimořádného. K regulaci návštěvníků přistupují nejen národní parky, ale i třeba turisticky exponovaná města jako rakouský Hallstatt. Důvody jsou jednoduché a dají se shrnout pojmem „turistická předimenzovanost“.

Obecně mají lidé oproti minulosti mnohem více volného času, který využívají k cestování, navíc vyráží na výlety i starší ročníky, dříve mnohem méně „aktivní“. Významnou roli hrají podle odborníků i technické vymoženosti jako elektrokola, které umožňují, aby se i lidé s průměrnou či nižší kondicí pohybovali v přírodě na místech, dříve dostupných jen fyzicky lépe vybaveným turistům.

Jen v jižních Čechách jsou tak stovky míst, která jsou evidentně turisticky předimenzovaná, pohled na ně v určitých dnech a hodinách připomíná spíše snímky z velké demonstrace než obrázek přírodní zajímavosti. I turistický chodník po šumavském hřebeni z Třístoličníku na Plechý, k jehož návštěvě je přece jen nutná určitá minimální fyzická kondice, je v létě někdy pokrytý prakticky jednolitou frontou lidí.

Jenže měl by vůbec někdo rozhodovat o tom, kolik turistů na něj může? Kde je ta hranice? A pokud by měl být pohyb návštěvníků regulován, bude si sedmdesátiletý pravidelný turista opravdu muset vyřizovat povolení k procházce z Kvildy k Pramenům Vltavy? Ministerstvo životního prostředí se se svým návrhem evidentně pustilo na tenký led. A to zvlášť v Česku, kde jsou lidé na podobné snahy o regulaci lidé obzvlášť citliví. Příkladem může být horní tok řeky Vltavy z Vyššího Brodu, který je přes některé opatrné politické návrhy na určitá omezení stále jedním z mála podobných říčních úseků v Evropě, jehož splouvání není vůbec nijak regulováno. A to i přesto, že se jedná o řeku, na níž se u jezů v některých letních dnech tvoří fronty. A břehy na mnoha místech v krásné přírodě připomínají spíše „Disneyland“ než ojedinělou přírodní lokalitu.

Je ale opravdu nutná nějaká umělá regulace turismu? Nebudeme si pak v budoucnu muset vyřizovat povolení i při cestě na houby? I když ministerstvo životního prostředí bezpochyby narazí při snaze prosadit určité formy omezení pohybu návštěvníků na protichůdné argumenty, jedna věc je jistá. Pokud bude pokračovat současný trend trávení volného času, jednou si budeme muset podobné otázky položit všichni. A to bez ohledu na to, jaká bude nakonec odpověď.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud