Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dodržujte pravidla, nebo půjdou prasata na porážku. Chovatelé na Zlínsku dostali ultimátum

Dodržujte pravidla, nebo půjdou prasata na porážku. Chovatelé na Zlínsku dostali ultimátum

Prasata určená na domácí porážku v okrese Zlín se budou muset do konce července porazit, pokud chovatelé nedodrží zásady bezpečnosti chovu, aby nemohl být kontaminován africkým morem prasat. Vyplývá to z textu opatření, které dnes Státní veterinární správa zveřejnila na webu. Maso z poražených prasat se bude moci zkonzumovat v domácnosti chovatele.

Mezi nařízené povinnosti patří vyloučení kontaktu s divokými prasaty, chov v ustájovacím místě bez výběhu a nezkrmování zelené píce. Chovatelé také nesmějí prasatům podestýlat slámou a k ošetření prasete musí používat zvláštní pracovní oděv a obuv. Za nedodržení podmínek hrozí pokuta 50.000 korun pro fyzickou osobu a až dva miliony korun pro podnikatele a právnické osoby.

V desetikilometrové oblasti kolem ohniska choroby je podle veterinářů 143 chovatelů s 335 prasaty, údaje o celém okresu veterináři ČTK nesdělili.

Ve Zlíně dnes jednají zástupci veterinářů, myslivců a ministerstva zemědělství o možném vybíjení divokých prasat na Zlínsku i v okolí. Výsledky jednání by měl zveřejnit ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.

Myslivci navrhují, aby byl možný odlov i v území zamořeném africkým morem. Za odstřel by měli vlastníci honiteb dostávat kompenzace. Českomoravský myslivecká jednota také žádá, aby stát vytvořil nárazníkové pásmo, které by se táhlo od okresu Brno-venkov přes Olomoucko až k Frýdecko-Místecku. Tam by se dala prasata lovit pomocí technik, jež nejsou povolené, tedy například s použitím umělého osvětlení.

V okrese Zlín je kvůli výskytu nemoci vytyčena tzv. zamořená oblast. Africký mor prasat byl do středy potvrzen u 29 uhynulých divočáků. První dva uhynulí divočáci, u kterých se později nemoc potvrdila, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Z nařízení veterinářů je nyní lov prasat v oblasti zakázán.

Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1