Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dřina za dvanáct tisíc? Pro Ukrajince pohádková mzda, ale Češi z toho nevyžijí, zuří odbory

Dřina za dvanáct tisíc? Pro Ukrajince pohádková mzda, ale Češi z toho nevyžijí, zuří odbory

České firmy se poohlížejí po Slovácích, Ukrajincích a dalších cizincích a chtějí jich přitáhnout co nejvíce, aby mohly držet nízké mzdy. Tvrdí to odboráři a varují před dlouhodobou neudržitelností levné práce. Enormní zájem o cizince potvrzují také personální agentury, podle kterých jsou cizinci s českými mzdami spokojeni. Jejich počet v zemi rychle roste a už nyní dosahuje téměř půl milionu.

Operátor průmyslových robotů pro svařování nebo operátor logistiky, práce na plný úvazek ve dvousměnném provozu, plat 13 400 korun. Podobné pracovní pozice, které v tomto konkrétním případě nabízí havlíčkobrodská firma vyrábějící autodílny, je schopen akceptovat pouze cizinec. Myslí si to aspoň šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středula, podle kterého se takových nabídek v Česku objevuje celá řada.

„Dlouhodobě sleduji databázi úřadu práce a velmi často u odborných dělnických profesí narážím na nabídku kolem dvanácti tisíc korun. Za to při nejlepší vůli nemůže český občan plnohodnotně žít,“ řekl pro Blesk.cz Středula. Pokud firma ani po měsíci pozici neobsadí, může ji nabídnou cizinci, který ji s radostí přijme. „Například pro Ukrajince vzhledem k výši příjmů na Ukrajině, je taková výše mzdy pohádková,“ dodává šéf odborů.

Jenže tuzemské firmy mají o cizince zájem a ten navíc dlouhodobě roste. Podle šetření personální agentury Grafton Recruitment patří k oblíbeným pracovníkům hlavně Slováci a Ukrajinci, kterých také v Česku nejvíce přibývá. Především Slováci jsou dostatečně kvalifikovaní a díky své mateřštině nemají jazykovou bariéru.

Více si přečtěte na webu Blesk.cz. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1