Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drogová velmoc: Česko je největším výrobcem pervitinu v Evropě, vedeme i v žebříčku užívání konopí

Drogová velmoc: Česko je největším výrobcem pervitinu v Evropě, vedeme i v žebříčku užívání konopí

Mladí Češi se nadále drží na předních pozicích statistiky uživatelů konopných drog. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Česko zůstává dál hlavním zdrojem pervitinu v Evropě, i když trendem poslední doby je výroba drogy v příhraničních oblastech zemí, se kterými sousedí.

Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím dokonce 37 procent lidí, tedy nejvíce z celé Evropy.

Evropská drogová zpráva se zabývá situací v osmadvaceti členských zemích Evropské unie, v Turecku a Norsku a statistická data, která se v ní uvádějí pochází většinou z roku 2016, případně z posledního roku, pro který jsou data k dispozici.

Mladí Češi ve věku 15 až 34 let se v evropské statistice užívání konopí umístili na třetím místě. V posledních dvanácti měsících jich alespoň jednou konopnou drogu užilo 19,4 procenta. Překonali je pouze mladí Italové (20,7 procenta) a Francouzi (21,5 procenta). Na Slovensku v kategorii 15 až 34 let konopí v posledním roce od získání dat zneužilo podle statistiky 9,3 procenta lidí.

Zatímco mladí Češi jsou v celoevropské statistice užívání konopí už několik let na předních příčkách a v kategorii 15 až 16 let jsou s 37 procenty i letos na špici, v kategorii od 15 do 64 let užilo aspoň jednou v životě marihuanu či hašiš 26,6 procenta lidí, a Česko tak skončilo až na devátém místě z třiceti sledovaných zemí. Předstihly ho pouze státy západní a jižní Evropy. Celkem na sledovaném území (EU, Norsko, Turecko) konopné drogy aspoň jednou zneužila více než čtvrtina populace.

Na předních místech statistiky se v aktuální zprávě Česko umístilo i v případě užívání MDMA, který se nejčastěji prodává v podobě tablet pod názvem extáze. Procento lidí ze skupiny od 15 do 64 let, kteří aspoň jednou extázi užili, je v Česku po Nizozemsku, Irsku a Británii čtvrté nejvyšší v Evropě.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje také problematice pervitinu v Česku, které nadále zůstává jeho největším výrobcem v Evropě. Oproti minulým letům se ale začínají výrobny metamfetaminu, jak se pervitin nazývá odborně, objevovat také v příhraničních oblastech zemí sousedících s Českem. V Česku samotném vzniká pervitin nejčastěji zpracováním léčiv s pseudoefedrinem dovezených z Polska nebo přes Polsko. Podle zprávy EMCDDA bylo v Evropě v roce 2016 hlášeno 291 nelegálních varen pervitinu, z toho 261 v Česku. V Česku bylo také zachyceno největší množství této drogy při policejních zásazích.

Pervitin se přitom podle zprávy vyrábí především pro „domácí spotřebu“, tradičně se totiž tato droga užívá hlavně v Česku a na Slovensku. Poslední data ale ukazují, že se rozšířila i na východ Německa, do Španělska, na sever Evropy a na Kypr. Češi a Slováci ovšem dál tvoří 90 procent všech klientů, kteří žádají o specializovanou léčbu závislosti na metamfetaminu.

Česko se evropské statistice vymyká také v případě halucinogenních drog. Celkově se LSD a halucinogenní houby v Evropě užívají poměrně málo a míra jejich užívání je řadu let stabilní. V roce 2016 požilo halucinogenní drogu ve většině evropských zemí méně než jedno procento mladých dospělých (15 až 34 let). V případě halucinogenních hub se vymykaly pouze tři země: Nizozemsko a Finsko s 1,9 procenta a Česko dokonce s 3,1 procenta. Nad průměrem EU je Česko (1,4 procenta) s Finskem (1,3 procenta) také v případě LSD.

Z jedenácti zemí s pravidelnými odhady vysoce rizikového užívání opioidů, ke kterým se řadí heroin, morfin či kodein, v letech 2006 až 2016 vykazuje Česko statisticky významný nárůst.

Ačkoli se převážná část heroinu dostupná v Evropě stále vyrábí v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu, odhalení několika laboratoří, ve kterých se heroin vyráběl z morfinu, podle evropské zprávy naznačuje, že část této drogy určená na evropský trh se v posledních letech vyrábí i přímo v Evropě. Jedna z takových laboratoří byla odhalena i v Česku. V souvislosti s užíváním heroinu nicméně podle zprávy v Česku klesl počet akutních příjmů na pohotovostech.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1