Duka podal demisi, v arcibiskupském paláci zřejmě zůstane do konce roku. Kdo ho nahradí? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Duka podal demisi, v arcibiskupském paláci zřejmě zůstane do konce roku. Kdo ho nahradí?

Duka podal demisi, v arcibiskupském paláci zřejmě zůstane do konce roku. Kdo ho nahradí?

Kardinál Dominik Duka dnes papeži poslal demisi na funkci pražského arcibiskupa. Vyhověl tak ustanovení kanonického práva, podle kterého musí na vedení arcidiecéze po 75. narozeninách rezignovat. Ty Duka oslavil právě dnes. Podle různých spekulací ale kardinál neodejde hned a zatím zřejmě ani není definitivně rozhodnuto, kdo ho v budoucnu nahradí.

Teď je rozhodnutí na papeži, respektive jeho rádcích, kteří mají o dění v české provincii lepší přehled. František buď demisi přijme, nebo Dominika Duku požádá, aby ve funkci ještě setrval. V případě předchozího arcibiskupa Miloslava Vlka tak učinil a ten z funkce nakonec odešel až v téměř 78 letech. Až do 92 roků – tedy přes 23 let – sloužil na pražském arcibiskupství František Tomášek, tehdy ale šlo o výjimku danou nepříznivou politickou konstelací.

Zdroje z Vatikánu soudí, že Svatý stolec zatím neoslovil případného Dukova nástupce, neboť o tom by se prý v církevních kruzích informace už objevily.

Znalci prostředí proto spekulují, že Duka zůstane ve funkci jistě do konce tohoto roku. A to i proto, že z hlediska kanonického práva dosáhl důchodového věku i nuncius, tedy papežský vyslanec v Praze Giuseppe Leanza, kterému dnes Duka demisi poslal. Právě příslušný nuncius obvykle osloví hodnostáře a osobnosti z církevních kruhů stejně jako významné laiky s otázkou, kdo by podle nich měl být novým šéfem diecéze. Jenže Leanza v české metropoli končí a nový nuncius zřejmě přijde koncem léta, či na podzim a je otázka, jak rychle se ve zdejším prostředí zorientuje.

Kdo bude Dukovým nástupcem? Holub je prý mladý

Nuncius tradičně pošle do Říma tři jména, z nichž si hlava církve může vybrat, ale nemusí. Stejně tak je jen na papeži, zda dá na radu spolupracovníků, jejichž názorem není vázán. Stejně tak neexistují lhůty, ve kterých by musel rozhodnout. Zpravidla ale platí, že pražský arcibiskup je jako šéf nejvlivnější diecéze v zemi jmenován také kardinálem. To mu kromě jiného dává právo volit papeže, musí ale být mladší 80 roků.

Jinými slovy: pokud by Duka zůstal v čele pražské arcidiecéze počínaje dneškem déle než pět let a překročil tak tuto věkovou hranici, česká církevní provincie by neměla při případné volbě dalšího papeže ani jeden hlas. Pokud by ovšem papež – proti dosavadním zvyklostem – nenašel kardinála jinde než na pražském arcibiskupství, což samozřejmě, byť spíše teoreticky, udělat může.

Co se Dukova nástupce týče, oslovení se shodli na tom, že často zmiňovaný plzeňský biskup Tomáš Holub je sice jedním z nejviditelnějších a zřejmě i nejvhodnějších adeptů, pravděpodobně však brzy nepovýší. Padesátiletý Holub je na církevní poměry mladý a málokdo si umí představit, že by v čele pražského arcibiskupství sloužil celé čtvrt století. Podle všeho tedy uspěje některý ze starších biskupů ve věku nejméně 60 let.

Politický vězeň, prý příliš servilní k prezidentům

Dominik Duka je liberálním proudem v církvi vnímán jako stoupenec tradičního, konzervativního myšlení, který se navíc snaží co nejlépe vycházet s představiteli státu. Včetně prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana: ten první v dnes již legendární bonmotu postavil římskou církev na roveň spolku zahrádkářů, přičemž oběma uskupením přisoudil stejná práva i výsady.

Stávající prezident pak dal tuto sobotu přednost vystoupení na komunistickém sjezdu před účastí na obřadu, kterým církev ve Svatovítské katedrále vítala kardinála Josefa Berana. Toho nacisté zavřeli do koncentračního tábora a komunisté internovali, aby ho nakonec vyhnali do zahraničí. Beran byl jediným Čechem, který byl spolu s papeži a podle tradice i svatým Petrem pochovám v římské bazilice. Zeman je zase jediným porevolučním prezidentem, který se vydal na marxistický sjezd.

„Je jistě náhodnou souhrou okolností, že ve chvíli, kdy my zde vítáme kardinála Berana, je prezident republiky hostem na sjezdu komunistické strany, která se přes volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci. Je to velmi zřetelné znamení hodiny, v níž se náš národ nachází. A o to větší zodpovědnost připadá hlavě státu, aby zaznělo rozhodné slovo,“ prohlásil tentokrát na Zemanovu adresu jinak velmi opatrný, podle svých kritiků k moci a prezidentovi až servilní Dominik Duka. Jinak též politický vězeň bývalého režimu.

Jak mocné jsou přímluvy politiků? Příliš ne

Nicméně, Miloš Zeman poslal do Vatikánu ještě před kardinálovým projevem přímluvu za prodloužení jeho pobytu v paláci, který s Hradem sousedí. Na kardinálovu stranu se postavila i další sdružení, často se Zemanem ideově spřízněná. Proti Dukovi se naopak v dopise do Říma vyslovili ti katolíci, kteří mu vyčítají příklon k nacionalismu a krajní pravici.

Obecně ale Vatikán opakuje, že politické názory – pokud dramaticky nepřekračují běžné mantinely – nejsou nejdůležitějším faktorem, na který papež hledí. Je totiž navýsost důležité, co v dopise oznamujícím demisi napsal, nebo naznačil sám Duka.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.