Články odjinud

Duka znovu na pranýři: Nezískáte člověka pro dobro, když ho budete tlouct, říká kardinál

Duka znovu na pranýři: Nezískáte člověka pro dobro, když ho budete tlouct, říká kardinál

Skupina českých aktivistů poslala do Vatikánu petici, ve které žádá papeže Františka, aby neprodlužoval kardinálovi a primasi českému Dominiku Dukovi "mandát". Katolická církev pod jeho vedením prý hnědne a kardinál má příliš blízko prezidentovi a dalším politikům. Jak je to doopravdy?

V novém Reflexu rozebíráme aktuální situaci kolem kardinála Duky i argumenty aktivistů, kteří do Vatikánu poslali dopis se seznamem kardinálových "hříchů". Na Vánoce 2015 vyšel v Reflexu velký rozhovor s Dominikem Dukou, který se částečně týkal týchž věcí. Zveřejňujeme ho teď celý.

V recepci barokního Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí zvoní telefon. Čekáme, až nás tiskový mluvčí vyzvedne. Poslouchat není slušné, přesto nemohu neslyšet paní recepční, jak s někým vyřizuje prosbu nemocného člověka o duchovní službu: Je to vážné? Jak naléhavé to je? Ano, zařídím… Kardinál je trochu unavený. Ráno se vrátil z Říma, vstával ve čtyři, teď, odpoledne, našli v jeho adventním programu pro Reflex alespoň čtyřicetiminutovou skulinu. O uprchlické vlně jsme s ním původně chtěli mluvit jen krátce, jsou tu přece i jiné problémy tuzemské politiky či církví. Vlna nás však pomyslně zavalila i v Dukově kanceláři.

Eminence, začněme nevánočně. Každoročně míváte pracovní obědy s velvyslanci islámských zemí, včetně těch postsovětských. Změnila se atmosféra v porovnání s předchozími roky?

Musím říci, že naposledy se náš dialog u oběda proměnil v atakování České republiky a prezidenta Zemana. Já jsem vystupoval jako obhájce, ale nevím, zda úspěšný. Několik velvyslanců ovšem mé postoje hájilo anebo mírnilo útoky těch dalších. Ale překvapilo mě jiné. Když si vzpomenu na předchozí setkání ještě před pařížskými útoky na Charlie Hebdo či klub Bataclan, někteří mladí velvyslanci nám Evropanům vyčítali, že jsme islamofobní, nechceme dovolit výuku islámu na školách, bráníme stavbě mešit. Paradoxně to byli velvyslanci zemí, jimž evropské státy či NATO v nedávné době pomáhaly. Nyní bylo pro mne velkým překvapením, když jsem se od řady z nich dozvěděl, že pochybují o víře mladých mužů, kteří se zapojují do teroristických aktivit. A jeden z přítomných velvyslanců – musím zachovat anonymitu, byl jsem o ni požádán – mi řekl, že nevidí rozdíl mezi Hitlerovými vojáky s opaskem Gott mit uns a mezi těmi teroristy. Byl přesvědčen, že se do jejich fanatismu nepromítá skutečná víra v Boha, nýbrž nacismus, komunismus, ale i japonští kamikaze či Irská republikánská armáda. Protože samotná sebevražda jako taková není islámu vlastní. Boj ano, sebevražda ne.

Svým způsobem můžeme být rádi, že na Západě, a především u nás se stal bohem obyčejný konzum. Přinesl s sebou jistý klid ve společnosti, neochotu umírat za nějakou Velkou Ideu.

Tak bych to tedy určitě neviděl. Naši legionáři nebo vojáci zahraniční armády za druhé světové války neumírali za ideje. Umírali za své rodiny, za své domovy, za návrat normálního, slušného života. Dovolte paličskou otázku: Co znamená útěk mladých lidí z jejich vlastí, v nichž by mohli tvořit obranný val proti Islámskému státu? Je jejich láska k rodině, k domovu silná? Je jejich víra silná? Myslím, že hlavním důvodem je určitá náboženská poddimenzovanost islámu. Nedívejte se tak překvapeně. V muslimském světě je mnoho analfabetů a ani mnohé islámské školy nenaučí lidi číst a psát, nýbrž pouze recitovat korán. Nejdou dál v dalším vzdělání. Lidé jsou pak vedeni pouze politickými vůdci a v případě teroristů i manipulátory a demagogy. Pojetí Boha v islámu je poměrně blízké chápání osudu. Kdežto u nás se náboženský život odehrává v dia­logu mezi osobním Bohem a člověkem, který je zároveň osobou nadanou svobodnou vůlí a schopností přátelství.

Pokračování na webu Reflexu

 

Články odjinud