Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Důvěra v českou ekonomiku stoupá. V únoru byla nejvyšší za posledních deset let

Důvěra v českou ekonomiku stoupá. V únoru byla nejvyšší za posledních deset let

Důvěra v českou ekonomiku po lednovém mírném poklesu vzrostla v únoru o 0,4 bodu na hodnotu 99,9. Dosáhla tak nejvyšší úrovně od května 2008, kdy činila 100,2. U podnikatelů se důvěra v únoru meziměsíčně zvýšila o 0,6 bodu na 97,5 bodu, naopak u spotřebitelů klesla o 0,3 bodu na 112 bodů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s loňským únorem je celková důvěra i důvěra podnikatelů a spotřebitelů vyšší.

Meziměsíčně mírně nižší důvěru v ekonomiku měli podnikatelé v průmyslu, u kterých klesla o 0,3 bodu na 96,5. Podle ČSÚ se snížilo zejména jejich hodnocení současné celkové i zahraniční poptávky, tempo růstu výrobní činnosti a zaměstnanosti v následujících třech měsících se podle průmyslových firem ale téměř nezmění.

Vedle toho důvěra podnikatelů ve stavebnictví proti lednu vzrostla o 5,6 bodu na 93,5, což je nejvyšší hodnota od konce roku 2008. Stavební podniky hodnotily svou ekonomickou situaci téměř stejně jako v lednu, zvýšila se ale poptávka po jejich pracích a v souvislosti s tím očekávají v dalších třech měsících zvýšení zaměstnanosti.

Na téměř desetileté maximum se dostala i důvěra firem podnikajících ve službách, kde se od ledna zvýšila o 0,9 bodu na 98,1. Zástupci podniků lépe hodnotí současnou poptávku, jejich hodnocení současné ekonomické situace nebo očekávání pro další tři měsíce se ale nezměnila, pro další půlrok jsou jejich očekávání dokonce horší.

Nárůst důvěry v ekonomiku statistici zaznamenali i v odvětví obchodu, meziměsíčně se důvěra obchodních firem zvýšila o 0,3 bodu na 103,2. „Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně mírně zvýšil. Zástupci obchodních podniků očekávají pro období příštích tří i šesti měsíců zlepšení vývoje celkové ekonomické situace jejich firem,“ uvedl ČSÚ.

U spotřebitelů, jejichž důvěra v ekonomiku v únoru meziměsíčně klesla, se pro příští rok zvýšily obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Jejich obavy z vlastní finanční situace nebo ze zvýšení nezaměstnanosti zůstaly stejné jako v lednu, chtějí ale více spořit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1