Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dva a půl roku po výbuchu: V Květné dál zůstává 1500 tun munice z Vrbětic, měla už být pryč

Dva a půl roku po výbuchu: V Květné dál zůstává 1500 tun munice z Vrbětic, měla už být pryč

V muničním areálu v Květné na Svitavsku zůstává dva a půl roku po jeho opětovném zprovoznění stále asi 1500 tun munice a vojenského materiálu, který sem byl převezen z Vrbětic na Zlínsku. Ministerstvo obrany původně počítalo s tím, že Květná se bude k těmto účelům využívat jen dočasně do konce roku 2015. Ve Vrběticích vybuchly v roce 2014 dva sklady s vojenským materiálem včetně munice, které si pronajímala ostravská firma Imex Group. Při prvním výbuchu zahynuli dva její zaměstnanci. Policie obě události vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení.

Naprostou většinu materiálu má v Květné uskladněnou společnost Imex Group. "Zhruba před týdnem zástupci firmy nás ujišťovali, že by munice měla být do konce září pryč. Společnost už začala dělat přípravy k vývozu, ale to už dělala i před rokem a nic se pak nedělo," řekl ČTK vedoucí muničního areálu v Květné Vojtěch Pražan.

Právní zástupce Imex Group Radek Ondruš loni uvedl, že firma má v muničním skladu v Květné jen 4000 kusů dělostřelecké munice. Zbytek je podle něj zahraničního subjektu z Evropské unie, který munici zakoupil a společnost Imex Group mu ji spravovala.

Do Květné byl v roce 2015 převezen i vojenský materiál firmy Eruca Technologies, bývalé Bochemie, která ho již všechen odvezla. Ve skladech zbývá ještě malé množství různých druhů munice Vojenského technického ústavu výzbroje a munice Slavičín.

Muniční areál v Květné ke konci roku 2013 vojáci opustili a ministerstvo obrany se jej pokoušelo prodat. V lednu 2015 bylo 20 z 32 skladů znovu zprovozněno, aby v nich mohla být dočasně uložena část munice z Vrbětic.

Ministerstvo obrany původně zvažovalo, že by areál v budoucnu přenechalo ministerstvu vnitra pro jeho potřeby, to o něj ale neprojevilo zájem. Armáda se proto nakonec rozhodla, že si muniční sklady ponechá a bude je využívat trvale. Převzetí předpokládala k 1. červenci 2016, tomu však brání nevyklizené sklady. "Armáda by chtěla areál převzít co nejdříve, ale nejde to. Je tu materiál cizích vlastníků, který převzít nemůže," uvedl Pražan.

Ministerstvo obrany zatím převzalo jen menší část areálu, logistické zázemí. Pro jeho modernizaci připravuje projektovou dokumentaci. Opravy vlastní skladovací části, která tvoří většinu areálu, budou muset počkat, až bude odvezena veškerá munice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1